Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lékaři v USA hrubě pochybili, říká o nakaženém ebolou epidemiolog

  19:17aktualizováno  19:17
Nedávný případ, kdy do USA přiletěl standardní linkou nakažený ebolou a lékaři u něj nemoc špatně diagnostikovali, byl podle epidemiologa Romana Prymuly hrubým pochybením. Jak je na takovéto případy připraveno Česko i to, kdy by se mohl objevit lék, či vakcína na ebolu, odpovídá v rozhovoru pro iDNES.cz.

Dva dny poté, co lékaři v Texasu špatně diagnostikovali u pacienta ebolu, lékař ze státu MIssouri Gil Mobley demonstrativně nastoupil na let v ochranných pomůckách. Protestoval tak podle svých slov proti selhání amerického Centra pro kontrolu nemocí a prevenci (2. října 2014). | foto: AP

Aktuální případ z USA ukazuje, že takzvaný screening na letištích ve státech s výskytem eboly, kdy je cestujícím měřena teplota, nestačí k tomu, aby se nákaza nešířila dál. Existuje nějaké jiné řešení?
Je zde veliký problém, protože v tuto chvíli neexistuje žádná metodika, která by nám rychle dokázala říct, že se dotyčný pacient nakazil a je v inkubační době, a pro tuto chvíli tedy zcela bez příznaků. V České republice i ostatních zemích jsou proto opatření nastavena tak, že se monitorují dva parametry - zvýšená teplota a to, jestli se dotyčný jedinec pohyboval v rizikové oblasti. Pokud jsou oba tyto parametry naplněny, je v našem případě dotyčný okamžitě transportován do nemocnice Na Bulovce.

Muž, kterému v USA potvrdili ebolu, přišel do kontaktu až s 80 lidmi. Z Libérie letěl přes Brusel

Jak tedy hodnotíte vzhledem k okolnostem postup amerických lékařů, za nimiž přišel nakažený po příletu z rizikové oblasti s teplotou a bolestmi, ale oni jej poslali domů s antibiotiky?
Považuji to za hrubé pochybení. Pokud by dotyčný jedinec nepřiznal, že byl v této rizikové oblasti, tak bych chápal, že k tomu může dojít. V tomto případě ale prosakují zprávy, že dotyčný hlásil, že v rizikové oblasti byl, a neměl tedy být rozhodně propuštěn.

Pokud by se takovýto pacient objevil u běžného českého praktického lékaře, byl by na něj vůbec adekvátně vybaven?
Praktický lékař by měl mít k dispozici standardní ochranné rukavice a eventuálně roušku. To by na bezprostřední kontakt stačilo. Samozřejmě, pokud je zde podezření, že dotyčný jedinec má takovéto onemocnění, nebo by tam dokonce byly známky krvácivých projevů, tak by nemělo docházet k dalšímu vyšetřování.  Nejsme vybaveni na to, abychom takovouto diagnostiku prováděli na nejnižších stupních, pacient by byl okamžitě transportován na Bulovku.

Prostory na Bulovce, kde by se léčila ebola:

Česko má pro nakažené ebolou dvě lůžka v Praze

Další podezření na ebolu v USA

V pátek přijala pacienta s podezřením na ebolu také nemocnice ve Washingtonu

Pacient se podle všeho nedávno vrátil z Nigérie, kde byl taktéž zaznamenán výskyt této krvácivé horečky. Nyní je v izolaci a podle lékařů je jeho stav stabilní.

Světová zdravotnická organizace v pátek oznámila, že počet obětí vzrostl na 3439 z celkového počtu 7492 nakažených. 

Dosud je potvrzeno 2 069 obětí v Libérii, 739 v Guineji, 623 v Sieře Leone a osm v Nigérii.

A pokud by nakažených bylo víc?
Pokud by přerostla kapacita v nemocnici Na Bulovce, kde jsme schopni v tomto režimu přijmout dva pacienty, pak by bylo aktivováno zařízení v Těchoníně. Počítá se s tím, že během 24 hodin by měl být připraveno k přijetí více pacientů.

Za stávajících podmínek má tedy celé Česko pro pacienty s ebolou jen dvě lůžka?
Zatím tomu tak je. Vláda ale schválila investici pro Bulovku ve výši zhruba 80 milionů korun, čímž by se měla kapacita rozšířit.

Nedávno někteří hygienici nabádali praktické lékaře, aby se zásobili pro případ rozšíření eboly i do Česka ochrannými kombinézami či obličejovými maskami (více o tom zde). Děje se tak skutečně?
Mohou zde být doporučení, ale nejsem si vědom, že by byli skutečně cíleně lékaři vybavováni tak, že by byly nakoupeny zásoby do centrálních skladů a ty následně distribuovány. Myslím si, že zde není centrálně dodáváno vybavení, kterým disponují například krajské hygienické stanice.

Vakcína ani lék nejspíš v nejbližších měsících nebudou

O vývoji epidemie eboly se objevují rozporuplné zprávy. Odhady hovoří až o 20 tisících nakažených do listopadu, jiné zprávy obrací s částečnou stabilizací počtu nových případů. Jak to tedy je?
Signály jsou zatím rozporuplné. Pozitivním signálem je, že se ona křivka (indikující vývoj nákazy, pozn. red.) již zplošťuje a minimálně ve dvou zemích, v Guineji a Libérii, nabrala mírně sestupný trend. Na druhou stranu to ještě nemusí nic znamenat, může jít o jakýsi vlnovitý efekt, a poté přijde zhoršení. Je to ale určitý signál, že tady by už epidemie mohla kulminovat. Na druhou stranu velmi negativním signálem je, že v Sieře Leone se nákazu nedaří vůbec kontrolovat a je tam exponenciální nárůst nových případů, který i nadále pokračuje.

Proč se zrovna v Sieře Leone nedaří epidemii podchytit?
Nechci spekulovat, protože místní situaci detailně neznám. Stačí ale, aby tam nefungovala spolupráce mezi místními orgány a orgány mezinárodní pomoci a už to může vést k tomu, že se nepodaří izolovat pacienty. Naprosto tvrdá izolace je za předpokladu, že nemáme žádný prostředek - ať už k léčbě, tak k prevenci ve smyslu vakcíny -, jediným opatřením.

Roman Prymula

Roman Prymula

Profesor Roman Prymula je přední český epidemiolog a vakcinolog.

V minulosti působil mimo jiné jako předseda poradního sboru hlavního hygienika pro epidemiologii nebo jako člen biologického poradního výboru Ústředního krizového štábu.

V současnosti je ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové a předsedou České vakcinologické společnosti.

Zdroj: Wikipedia

V okamžiku, kdy začal strmě narůstat počet nakažených, se téma možného léku stalo velmi aktuálním. Mohl by se již brzy některý z preparátů dostat k nemocným?
Situace je taková, že riziko úmrtí je natolik vysoké, že se zkouší i preparáty, které by se ve standardním režimu dostaly do praxe během tří až pěti let. Za těchto okolností se zkouší leccos. Je zde celá škála kandidátních preparátů. Ani jeden z nich ale není v tuto chvíli takzvaně licencován pro to, aby byl používán. Asi nejnadějnější je v tuto chvíli lék jménem ZMapp (o tom, jak uzdravil dva americké misionáře, se dočtete zde), který je de facto preparátem na bázi protilátek, nicméně jsou geneticky upraveny, aby fungovaly na člověka. Myslím si, že je to velmi slibný produkt.

Hovořilo se také o možné vakcíně. Jaký je vývoj zde?
Co se týče vakcín, je zde asi šest kandidátních vakcín. Dá se říci, že dvě z nich jsou ve vývoji mnohem dále než ostatní. Nicméně ona původní data, že by již někdy v listopadu měla být k dispozici vakcína, se nepotvrdila. V tuto chvíli Světová zdravotnická organizace posunula termín na první čtvrtletí roku 2015. V každém případě nemáme zatím úplně dobré zprávy, jestli je případná vakcína dostatečně účinná. Na stránkách Centra pro kontrolu infekčních chorob v Atlantě se dokonce objevilo, že vakcína má zřejmě podstatně větší účinnost u bílé rasy než u rasy černé, což je velmi hendikepující.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.