Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na západě Afriky hrozí epidemie eboly nevídaného rozsahu, říká lékař

  12:56aktualizováno  16:11
Jedna z nejnebezpečnějších nákaz světa, s níž se kdy lidstvo setkalo, ohrožuje hned trojici států západní Afriky. Organizace Lékaři bez hranic mluví o nevídané epidemii. V Guineji virus zabil nejméně 78 lidí, ohrožená je i Libérie a Sierra Leone.

"Stojíme tváří v tvář epidemii eboly dosud nevídaného rozsahu, pokud jde o počet míst, kde se najednou vyskytuje," varoval Mariano Lugli, koordinátor neziskové organizace Lékaři bez hranic, jež na místě působí.

Při předchozích epidemiích se podle něj virus rozšířil v geograficky omezených oblastech a na odlehlejších místech. Nyní se nákaza šíří přes hranice. Úmrtí hlásí Guinea, Libérie a panují vážná podezření, že krvácivá horečka zabíjí už i v sousedním státě Sierra Leone. Z obavy před šířením nemoci už v sobotu uzavřel sousední Senegal pozemní hranici s Guineou.

Rozbory potvrdily, že se mezi lidmi šíří nákaza typu Zair, jak odborníci označují jeden z kmenů viru. "Je to ta vůbec nejagresivnější a nejsmrtelnější forma nemoci zabíjející devět z deseti pacientů," dodává jeden z epideomiologů Lékařů bez hranic Michel Van Herp.

Fotogalerie

Kmen Zair stál i za vůbec první epidemií eboly, která se objevila v roce 1976 na území dnešní Demokratické republice Kongo. Jméno získal virus podle řeky, která protéká touto oblastí. Skoro za půl století má tato krvácivá horečka na svědomí okolo tisícovky lidí. Další stovky se jí nakazily, ale podařilo se jim vyléčit. Úspěšnost léčby závisí mimo jiné na kmenu viru. Celková úmrtnost se pohybuje od 60 do 90 procent.

Poslední velká epidemie zachvátila Afriku v roce 2007. Tehdy v Demokratické republice Kongo na ebolu zemřelo 186 lidí.

Rozsah a počet obětí nynější nákazy dávají tušit, že jde opravdu o mimořádné nebezpečí. Epidemie eboly propukla v jižní Guineji počátkem února a od té doby si vyžádala nejméně 78 životů, potvrdilo guinejské ministerstvo zdravotnictví. Infekce se rozšířila také do hlavního města Conakry, kde žijí víc než dva miliony lidí.

Světová zdravotnická organizace varovala, že do styku s nakaženými mohlo přijít až na 400 dalších lidí. Právě je se nyní snaží zdravotníci vypátrat a zamezit tak dalšímu šíření nákazy.

Pracovat s virem smí jen 15 laboratoří na světě, jedna je v ČR

Léčba eboly je velmi komplikovaná i v moderních podmínkách, natož v chudých západoafrických státech. Bez pomoci humanitárních organizací jsou šance na vymýcení epidemie prakticky nulové. Možný lék proti této smrtící nemoci je nyní ve stádiu klinických testů (více o tom čtěte zde).

Ebola na rozdíl od řady jiných virů dokáže přežít i mimo tělo hostitele. Předměty, kterých se dotkl nakažený člověk, jsou infekční dokonce ještě po několika dnech. Virus byl nalezen v slzách, krvi, ale i na povrchu kůže infikovaných osob. Na ošetřování nemocných se tak vztahují velmi přísná bezpečnostní opatření.

Stejně tomu je i v případě manipulace s virem ve výzkumných laboratořích. Pracovat s ním smí s ohledem na bezpečnost pouze patnáct pracovišť na světě. Jedním z nich je i výzkumné centrum u Těchonína na Ústeckoorlicku (reportáž přímo z jednoho z nejstřeženějších objektů v České republice si můžete přečíst zde).

Někteří bezpečnostní experti varují, že právě virus eboly by mohl být zneužit jako biologická zbraň.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.