EU chce stranám zakázat financování z Ruska. Velí do boje s propagandou

EU chce stranám zakázat financování z Ruska. Velí do boje s propagandou | foto: Reuters

Unie chce zajistit transparentnost financování stran, které dotuje Rusko

  • 332
Evropský parlament chce zajistit transparentnost ve financování některých evropských stran, které čerpají peníze z Ruska. Velí také k důraznějšímu boji s ruskou propagandou. Vyplývá to z ostře formulované zprávy o situaci ve vztazích s Ruskem, kterou ve středu schválili europoslanci.

Zprávu připravil zástupce největší lidovecké frakce v Evropském parlamentu (EP), Litevec Gabrielius Landsbergis, a podpořila ji valná většina hlasujících poslanců: pro jich bylo 494 a proti 135.

Rusko je v dokumentu označeno za agresora a narušitele demokratických pořádků, který „vede proti Ukrajině ozbrojený konflikt, jehož se přímo a nepřímo účastní jeho vojenské a bezpečnostní síly, a který úmyslně destabilizuje tuto suverénní a nezávislou zemi ve svém sousedství“.

Půjčku v Rusku má i Marine Le Penová

Součástí textu je i výzva Evropské komisi, aby předložila návrh právního předpisu zajišťující větší transparentnost financování politických stran v EU politickými nebo hospodářskými subjekty mimo EU. Pokud by takové nařízení nakonec vstoupilo v platnost, dotklo by se řady krajně pravicových a nacionalistických evropských stran, které podle médií získávají v Rusku výhodné půjčky. Loni například dostala vysokou půjčku od ruské banky francouzská Národní fronta Marine Le Penové.

Český boj proti ruské propagandě

Boj s ruskou propagandou bude mít i českou stopu. Na počátku června byl do nově formovaného týmu šéfky diplomacie EU Federicy Mogheriniové pro boj s ruskou propagandou vybrán novinář Jakub Kalenský. Nový odbor strategické komunikace zaměřený na boj s ruskou protizápadní propagandou vzniká při evropské diplomatické službě (EEAS), která spadá pod Mogheriniovou. Brusel pro něj hledal odborníky se zkušenostmi s komunikací a znalostmi ruštiny. Kalenský byl vybrán jako jeden z pěti lidí z celé EU.

„Oblast financování politických stran neupraveného podle evropského práva představuje významné riziko,“ uvedl český europoslanec Stanislav Polčák z lidovecké frakce EPP. 

Český právní řád už přijímání darů od subjektů ze zahraničí zakazuje, půjčky v zahraničí možné jsou, strany ale o nich musejí zveřejnit podrobnosti.

Kritika černé listiny

Do Landsbergisovy zprávy se prostřednictvím pozměňovacích návrhů dostala i kritika na adresu Moskvy za černou listinu se jmény 89 Evropanů včetně čtyř Čechů, kteří mají kvůli svému postoji ke konfliktu na Ukrajině zakázaný vstup na ruské území (více zde). Poslanci rovněž tlačí Evropskou komisi k intenzivnějšímu boji s ruskou propagandou a vyjadřují nesouhlas s tím, že se v ruských státních médiích „vyskytují tendence přepisovat a nově vykládat historické události dvacátého století“.

„Nehodláme se smířit s tím, že Putinovo Rusko a jím kontrolované sdělovací prostředky bezostyšně manipulují s historickými fakty se zjevným záměrem vyvolat v ruské společnosti protizápadní nálady a upevnit tím její loajalitu k agresivní politice Putina na Ukrajině“, uvedl europoslanec Jaromír Štětina (TOP09/STAN). 

„Rusko nevede válku jen na východoukrajiských bojištích, ale i na internetu a ve sdělovacích prostředcích... Naléhavě proto potřebujeme společnou strategii proti ruské propagandě, abychom v informační válce s Ruskem netahali za kratší konec,“ dodal.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video