Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Energetická čertova kopýtka

aktualizováno 
- Vědci varují před globální změnou klimatu. Příležitostně také nabízejí možnosti, jak jí zabránit. V praxi se však zatím výrazněji neprojevila žádná. Proč tomu tak je, bylo vidět na nedávném Světovém energetickém kongresu v texaském Houstonu, kam přijeli šéfové energetických koncernů a ministři energetiky ze všech koutů světa. Právě energetika zřejmě nejvíc přispívá ke skleníkovému efektu.

"Při posledním kongresu před třemi lety v Tokiu jsme ještě byli v názorech na nebezpečí globálního oteplování rozděleni asi půl na půl. Dnes už ale nikdo nepochybuje, že to je vážný problém," zdůraznil předseda kongresu John Baker.

TEPLO POD POKLIČKOU
Takzvané skleníkové plyny hrozí, že pod sebou budou jako pod pokličkou držet v atmosféře teplo, tím rozehřejí planetu a rozvrátí celosvětový klimatický systém. Nejdůležitější z těchto plynů je oxid uhličitý, který vzniká při každém spalování ropy, uhlí a v menší míře i zemního plynu. Jenomže používání těchto fosilních paliv je pilířem celé světové energetiky. A od toho se odvíjejí všechna čertova kopýtka, která komplikují cestu ke změně.

KOPÝTKO PRVNÍ - PODRÝVÁNÍ MEZINÁRODNÍ DOHODY
Před rokem podepsali zástupci rozhodující většiny zemí světa dohodu o tom, že během patnácti let sníží vypouštění skleníkových plynů do ovzduší. USA slíbily snížení o sedm procent, Evropská unie dokonce o osm procent oproti stavu v roce 1990.
To ovšem může podříznout ropným a uhelným koncernům větev, na níž se jim dobře sedí. A tak nyní platí reklamní kampaně, v nichž varují, že dosažená celosvětová dohoda přinese víc škody než užitku, protože zdraží energii, zničí pracovní příležitosti a sníží životní úroveň. Na kongresu pak energetičtí bossové přijali obecné usnesení o potřebě najít jakási ekonomicky snesitelná předběžná opatření. Jaká, to je stále ve hvězdách.

KOPÝTKO DRUHÉ - JADERNÁ ENERGETIKA
Kapitáni energetiky ve svých závěrech na kongresu alespoň doporučili jadernou energetiku jako cestu ke snížení důsledků skleníkového efektu. Jenomže atomových elektráren se veřejnost bojí, takže se jejich stavba v demokratických zemích prosazuje stále obtížněji.
Svět se stále nedočkal nového typu jaderného reaktoru, který by podobně jako reaktory současné získával energii rozbíjením jader těžkých prvků, avšak byl by mnohem bezpečnější než typy současné.
Druhou variantou, kterou věda slibuje, je pak termojaderná fúze, při níž by energie vznikala například slučováním jader vodíku. Vývoj obou variant je však příliš drahý. Výzkumné práce na termojaderné fúzi už omezily i Francie a Japonsko, které jsou jinak považovány za zaslíbený ráj jaderné energetiky.

KOPÝTKO TŘETÍ - LEVNÁ ROPA
Cena ropy na světových trzích klesá, energie z ní tedy vyjde levněji. V takové situaci se pak nikomu nechce investovat do vývoje jaderných zdrojů. Američané, největší světoví spalovači fosilních paliv, platí u pumpy za benzin (který není v USA tak těžce zdaněný jako v Evropě) dolar za americký galon, neboli osm korun za litr. Pak samozřejmě není v lidských silách přesvědčit automobilisty, aby přemýšleli o nižší spotřebě.
Levná fosilní paliva také posílají každé vylepšení slunečních či větrných zdrojů energie popelit se někam do kouta. Větší množství vrtulí větrných elektráren se dnes obvykle točí pouze tam, kde vítr fouká pravidelně a silně a kam by natažení elektrického vedení vyšlo draho (třeba na kopcích Kalifornie) či tam, kde větrnou energetiku přímo podporuje stát (v Německu či Dánsku).

KOPÝTKO ČTVRTÉ - NOVÍ ZÁKAZNÍCI
Úplně nejděsivějším čertovým kopýtkem jsou však budoucí zákazníci. Energetický kongres připomněl, že dvě miliardy lidí v rozvojovém světě - tedy třetina obyvatel Země - zatím nemají přístup k normální energetické síti. Bez energie samozřejmě nemůže vzrůst jejich ekonomika, a nemohou se tedy vyhrabat z bídy a zlepšit své životní podmínky. Takový stav je nepřijatelný.
Až však začne rozvojový svět používat stejné technologie jako dnešní průmyslové státy - a nic jiného jim nemá kdo nabídnout - oblaka skleníkových plynů dále zhoustnou.
Setkání bossů světové energetiky v Houstonu tedy ukázalo, že i oni už skleníkovou hrozbu chápou, ale na realistický nápad, co s ní udělat, ještě nepřišli.

Větrné elektrárny sice nevypouštějí skleníkové plyny, ale fosilní paliva nenahradí.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Policisté po něm stále pátrají. Policie...  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Řidič dodávky, který v Barceloně zabil třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě Cambrils, když se snažili...  celý článek

Britská herečka Laila Rouassová v seriálu Holby City
Herečka se v Barceloně schovala do mrazáku, z úkrytu pilně tweetovala

Herečka Laila Rouassová z britského seriálu Holby City se během čtvrtečních teroristických útoků v Barceloně ukryla v mrazáku. Na Twitteru svým fanouškům...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.