Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Osmanské harémy byly školami života, prohlásila první dáma Turecka

  15:14aktualizováno  15:14
Manželka tureckého prezidenta Emine Erdoganová vychvalovala osmanské harémy. Označila je za vzdělávací instituce, které ženu připravily na celý život. Její slova přišla krátce poté, co hlava státu prohlásila, že úlohou žen je vždy v první řadě mateřství. Turci aktivisty bojující za práva žen v neděli rozháněli gumovými projektily.

Harémový tanec | foto:  Giulio Rosati

Emine Erdoganová podle BBC ve čtvrtek uvedla, že odkaz žen, které Osmané po stovky let drželi v harémech, mohou být inspirací i pro dnešní svět. Čas strávený v sultánově rezidenci podle ní ženu připravil na celý život. Turecká první dáma harémy neváhala označit za „vzdělávací zařízení“.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho manželka Emine.

Kontroverzní výrok zazněl dva dny poté, co úlohu žen ve společnosti komentoval samotný prezident Recep Tayyip Erdogan.

„Žena je především matka,“ prohlásila hlava státu v úterý - přímo na Mezinárodní den žen. Podle prezidenta by se měly ženy věnovat svému poslání. Erdogan už před dvěma lety prohlásil, že ženy nemají brát do rukou lopatu a pracovat stejně jako muži - takový přístup je prý výsadou komunistických režimů.

Jeho slova rozzuřila zastánce rovnoprávnosti obou pohlaví, kteří se v těchto dnech zotavují z modřin utržených během nedělních protestů za ženská práva. Policie tehdy podle agentury Reuters rozehnala gumovými projektily stovky lidí, kteří si chtěli svátek s předstihem připomenout. Původně chtěli do ulic vyrazit přímo v úterý, istanbulský guvernér však akci zakázal.

Stovky žen z harému nemohly ven, obsluhovali je kastráti

Harémy ještě ve 20. století neodmyslitelně patřily k arabské kultuře. Sultánům Osmanské říše k tomuto účelu po čtyři stovky let sloužil istanbulský palác Topkapi, kde měla vládcova matka, dcery, manželky a milenky k dispozici stovky honosných místností.

Harémy inspirovaly umělce

Provoz harému a blahobyt žen zajišťovaly otrokyně a eunuši - neplodní či vykastrovaní muži. Harém do nástupu puberty obývali i sultánovi synové. Součástí tamního života skutečně bylo i základní vzdělávání - jelikož ženy harém nesměly opouštět, jinde se ani učit nemohly.

Přestože výraz „harém“ původně sloužil jako obecné pojmenování pro část rezidence sultánovy rodiny, Západ si pod ním obvykle představuje zejména místo, kde měl panovník k dispozici prakticky neomezené množství sexuálních společnic. „Vlastnictví“ velkého počtu žen, od manželek a dcer až po otrokyně z dobytých území, symbolizovalo sultánovo bohatství a moc.

Harémy na plátně, v knihách i opeře

S nástupem romantismu na přelomu 18. a 19. století islámské tradice fascinovaly řadu evropských umělců. Stál za tím koloniální rozmach Velké Británie či Francie, kam začalo pronikat zboží i kulturní zvyklosti z nově podmaněných území.

Malíři, spisovatelé i hudební skladatelé začali orientální motivy ve velkém začleňovat do svých děl. Scény z harémů se proto dají najít téměř v každé umělecké galerii či muzeu, jehož sbírky se na koloniální období zaměřují.

Harém je hlavním dějištěm Mozartovy opery Únos ze serailu a řady románů. Mezi umělci bylo vždy oblíbené například téma nedobrovolného únosu Evropanek do harému a jejich následné záchrany.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.