Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Emil Holub: Muž, který zmapoval Afriku

Komerční sdělení   0:01aktualizováno  0:01
Cestu do Afriky si vysnil už jako dítě. Tehdy však ještě cestovatel Emil Holub netušil, že se nakonec zařadí mezi slavné průzkumníky černého kontinentu.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Loziové přicházejí na otevření Holubovy výstavy v zambijském Livingstonu (březen 2010) | foto: Iveta Polochová, iDNES.cz

Někdy ve třinácti se mu do rukou dostala kniha skotského misionáře a cestovatele Davida Livingstona a ten čtenářský zážitek nasměroval Holubovu budoucnost. Měl štěstí na rodiče, v jeho vizi jít v Livingstonových stopách mu nebránili. S podmínkou, že vystuduje medicínu, ostatně byl syn lékaře.

Navíc tušil, že tohle povolání se mu na cestách může velmi hodit, hlavně přidá-li ještě studium přírodních věd, zeměpisu, zeměměřičství a prozíravě také kreslení. Až k řece Zambezi S ještě teplým diplomem v kapse vyrazil v roce 1872 do Afriky poprvé.

Správná rozhodnutí slavných Čechů

Emil Holub (1847–1902) poté, co v roce 1872 vystudoval medicínu, vyrazil do Afriky. Na svých cestách se dostal až k řece Zambezi a Viktoriiným vodopádům. Zemřel ve Vídni 21. února 1902, po dlouho trvajících komplikacích s malárií.

Suma peněz, které měl v batohu, byla víc než skromná a pomohl mu ji dát dohromady přítel Vojta Náprstek. Další prostředky si vydělal jako lékař na diamantových polích a po osmi měsících konečně mohl zamířit z jihu kontinentu do jeho nitra.

Během sedmi let svého prvního afrického pobytu podnikl tři výpravy. Už z prvních dvou přivezl cenný přírodovědný a etnografický materiál, který posílal do Prahy. Při třetí výpravě konečně dorazil tam, kam se jako kluk toužil podívat: podél řeky Zambezi k Viktoriiným vodopádům, o nichž se dočetl u Livingstona.

Už zde si Holub vydobyl objevitelskou pověst, protože jen s pomocí kompasu jako první zakreslil jejich podrobnou mapu. Cíl dovést svoje putování až k pramenům Nilu sice nesplnil, zabránila mu v tom vršící se neštěstí a nemoc, ale i tak se vrátil s bohatou vědeckou kořistí, kterou ještě na jihu Afriky vystavil.

Zpátky domů do Čech přijel v roce 1879 a cestovatelské boty vyměnil za spisovatelské pero – výsledkem byla kniha Sedm let v jižní Africe.

Její popularita záhy překročila hranice monarchie, pochválil ji i přírodovědec Darwin, jenže česká společnost pro Holubovy cestovatelské úspěchy příliš pochopení neměla. Svoje sbírky tedy nabídl Rotundě ve vídeňském Prátru.

A právě tady za ním přišla mladičká Růžena Hofová, dcera tamního správce, se smělým návrhem: "Což kdybyste mě na příští cestu vzal s sebou?" Cesta na hranici smrti Trvalo to ještě čtyři roky, než ti dva stanuli před oltářem. Ale na svatební cestu opravdu zamířili do Afriky, tentokrát s odvážným plánem přejít z jihoafrického Kapského Města napříč celou Afrikou k severu. Ve skupině s nimi kromě domorodých průvodců šli dva Češi, tři Rakušané a jeden Maďar.

Růžena Holubová, jediná žena, se stala okamžitě platnou členkou výpravy. Dokázala se rychle naučit místní jazyky, zvládala dlouhé pochody divokým terénem, střílení i vaření z toho, co místní příroda nabízela.

Přesto výpravu stíhalo neštěstí za neštěstím včetně úmrtí několika jejích členů. Nakonec ji k definitivnímu návratu donutilo střetnutí s nebezpečnými Mašukulumby. Útěk zpátky k civilizaci přežil zbytek výpravy na pokraji sil, z přístrojů, deníků, sbírek a nákresů zůstala jen malá část.

Ani krušný zážitek neodradil manžele od slibu, že se do Afriky vrátí. Nevrátili se, následky útrap to nedovolily. A intriky českých vlastenců a neochota Národního muzea přijmout africké sbírky donutily českého cestovatele usadit se ve Vídni, kde zbylých patnáct let života trávil zpracováváním poznatků, psaním další knihy, přednáškami a výstavami, které si našly cestu až za oceán.

Autor:
Marie Homolová 



Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.