Když je však co půl hodiny ve svém vysílání v rámci reklamní znělky hlásá veřejnoprávní rozhlas, docela to uráží. Mám na mysli to auto, které se pravidelně ozývá v závěru relace Zelená vlna.
Jednou mluví jako muž. To když chce vychválit, jací jsou s jeho páníčkem borci. Po půl hodině se obvykle změní v ženu. To když hodlá sdělit, jak je jeho panička v roli řidičky neschopná.
Posuďte sami: "Doufám, že po smrti budu svodidlem, abych si to s těma arogantníma sporťákama mohl vyřídit," povídá to auto v závěru Zelené vlny mužským hlasem.
"Když někam jedu se svou paní, všichni se s námi chtějí seznámit. Blikají, troubí a občas se snaží uhodnout, jak se jmenuje," chichotá se vůz hlasem ženy. A tak to jde celý den.
"Můj pán má drahou navigaci, ale místo k zaparkování stejně nikdy nemůžeme najít," naříká si auto v jiném spotu. A o půl hodiny později si rýpne: "Když nám s mou paní nesedí parkovací místo, občas skřípu nárazníkem."
Být "vtipná" jako to auto, nejspíš bych napsala, že tu "legraci" mohl vymyslet leda tak hodně přitroublý chlap. Jenže nejsem, takže jen po pravdě píši, že si to celé objednala pojišťovna Kooperativa.
To na tom ostatně nejvíc zaráží. Zdá se totiž, že v Kooperativě, která se specializuje na pojišťování automobilů, neznají dopravní statistiky. Jinak ty spoty nejde vysvětlit.
Takže speciálně pro kooperativní reklamní tvůrce, kteří evidentně zaspali dobu, nabízím pár nejnovějších údajů.
Podle policejních statistik ženy zaviní jen pětinu dopravních nehod. Od zavedení nových dopravních předpisů nasbíraly jen zhruba šestinu rozdaných bodů. A to všechno přesto, že vlastní čtyřicet procent vydaných řidičských průkazů.
Z výzkumu, který si nechala vypracovat italská asociace pojišťoven Ania, vyplývá, že si žena za volantem počíná bezpečněji nejen vůči sobě samé, ale i vůči ostatním řidičům.
V překladu pro nechápavé to znamená, že když bourá žena, jde obvykle jen o plechy. A když zaviní nehodu muž, jsou mnohem spíše v ohrožení životy.
A ještě něco: nejúspěšnějším automobilovým závodníkem české historie nebyl řidič, ale řidička. Jmenovala se Eliška Junková a ve dvacátých letech přivážela zlaté medaile z mezinárodních klání.
Vsadím se, že žít ještě dnes a poslouchat tu reklamu, u Kooperativy by si své závodní bugatti rozhodně nepojistila.
