Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Elektronický recept zůstává na papíře, zatím jej vypisuje jen osm lékařů

  8:42aktualizováno  8:42
Zavádění elektronického receptu už stálo desítky milionů korun. Dva měsíce zkušebního provozu ale varují, že to mohou být neefektivně vynaložené prostředky. E-recept zatím používá jen osm lékařů a stejný počet lékáren. Navíc se v praxi ukazuje, že místo elektronické musí mít recept stále papírovou podobu.
Mají být elektronické, zatím se ale bez papíru recepty neobejdou. Ilustrační

Mají být elektronické, zatím se ale bez papíru recepty neobejdou. Ilustrační | foto: ČTK

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) spustil pilotní provoz elektronických receptů na přelomu dubna a května. Za dva měsíce si celkem 16 lékařů a lékáren vyměnili 512 předpisů se speciálním kódem.

Ačkoliv recept  nese v přízvisku "elektronický", lékaři jej zatím musí tisknout na papír. Zdravotní pojišťovny by lékárnám bez papírových variant peníze za léky neproplatily.

První e-recept je z Nového Jičína

Stanislav Rovan je prvním lékárníkem, který vydal lék na elektronický recept. Stalo se tak letos 22. dubna. První e-recept mu poslal novojičínský gynekolog Jan Pětroš, který předepsal vitaminové tablety.
"Zejména uživatelky hormonální antikoncepce potřebují recept, aniž je to vázané na prohlídku," popsal Pětroš důvody, proč se stal průkopníkem e-receptu.

"Než jsem splnil podmínky, byla to dvoutýdenní zdržovačka. Ale to bylo jen tím, že jsem byl prvním lékárníkem," vzpomíná Rovan.

Systému i přes výhrady fandí. "Každý proces kdekoliv na světě začínal pomalu a postupně se vyvíjel," tvrdí. E-recept podle něj zlepšuje komunikaci mezi lékařem, lékárníkem a pacientem.

"Vyžadují doklad, který potvrzuje, že recept vypsal lékař a že si tím pádem můžu lék účtovat. Kvůli fakturaci proto musíme zdravotním pojišťovnám posílat stále klasické papírové recepty. A to je problém," popsal lékárník Stanislav Rovan.

"Je to jedním z hlavních důvodů, proč se zatím do e-receptů lékárníci nehrnou," domnívá se prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček.

Zatím jen elektronický pseudorecept

Změnu má přinést podle Rovana novela zákona o zdravotním pojištění, která prošla před několika dny třetím čtením Sněmovny. Umožní, aby do centrálního úložiště elektronických receptů mohly nahlížet i zdravotní pojišťovny. Budou si tak moci e-recept zkontrolovat a ověřit si, že si ho lékárník třeba nevymyslel.

Farmaceuti i lékaři upozorňují ale na to, že papírové podoby bude zapotřebí do té doby, než bude elektronickou verzi akceptovat většina lékáren. "Zatím vystavuji spíše elektronické pseudorecepty. Liší se sice unikátním kódem. Ten ale pacientovi není k ničemu, protože lékárny na jeho zpracování nejsou vybaveny," míní gynekolog Jan Pětroš.

"Jakmile bude majorita připojena, není  nejmenší důvod, aby pacient odcházel od lékaře s papírovým receptem," potvrzuje mluvčí SÚKL Veronika Petláková. Dodává, že do systému se průběžně hlásí další lékaři a lékárny. Ústav se dušuje, že e-recept lékaři budou moci posílat pacientům formou SMS od září. Podobné sliby ale padaly už před dvěma lety.

Test po dvouletém ostrém provozu

Testování poukázalo i na jednu zvláštnost elektronického zdravotnictví v Česku. Tedy tu, že nejprve systém začne fungovat a pak teprve se spustí pilotní projekt.

Centrální úložiště elektronických receptů podle zákona o léčivech je v provozu od 1. ledna 2009. Skutečné posílání receptů se ale rozběhlo až o více než dva roky později. Podobně na tom je projekt IZIP, tedy elektronická knížka pacienta. Systém začal fungovat před devíti lety, podruhé pilotní fázi Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) rozjela letos.

Jak (ne)funguje e-recept

Obyčejný recept se stává elektronickým tehdy, pokud mu lékař za pomocí centrální evidence přiřadí unikátní kód z čísel a písmen. V kódu jsou obsaženy veškeré informace, které recept obsahuje. Kód může k pacientovi teoreticky putoval SMS nebo e-mailem. Pacient pak kód uvede v lékárně. Ta přes centrální evidenci recept načte a lék vydá.

Podle SÚKL přišel test až nyní proto, že v minulých měsících o něj nebyl zájem. "Systém jsme připravili, ale nejsme schopni někoho donutit, aby si upravil software tak, aby byl na e-recepty připraven a komunikoval s centrálním úložištěm," tvrdí Petláková.

Náměstek ministra zdravotnictví Jiří Schlanger míní, že k takovým situacím dochází tehdy, pokud nejsou dostatečně vytvořeny podmínky pro fungování systémů.

"Vznikla technologická základna, ke které si vystačilo ministerstvo a SÚKL sám. Jenomže pak přišla fáze, kdy se do projektu měly zapojit i samostatné a svobodné subjekty a přišlo se na to, že podmínky fungování včetně těch legislativních nejsou naplněny," vysvětluje si pomalé zavádění do praxe náměstek.

"Nejprve měly úřady vytvořit metodiku a pak teprve systém zavádět, ale tady to funguje naopak. Máme systém a teď vytváříme pravidla," kritizuje postup ministerstva Havlíček.

Projekt za desítky milionů využívají jednotlivci

Kromě toho IZIP a e-recept spojuje to, že už spolykaly miliony, ale zatím stále nefungují v širším měřítku. Elektronická zdravotní knížka stála státní kasu téměř miliardu, přitom vzájemná výměna dat je minimální.

Projekt centrálního úložiště elektronických receptů vyšel na více než 170 milionů korun. Dalších 90 milionů úřad plánoval platit za roční provoz databáze. Výsledkem je, že si recepty vzájemně vyměňuje zatím osm lékařů a osm lékáren.

"Na webu SÚKL je sekce věnovaná pouze e-receptu. Od 1. května ji navštívilo 1500 návštěvníků. Call centrum SÚKL k e-receptu průběžně vyřizuje několik hovorů se zájemci o využívání e-receptu denně. Je tedy otázkou, zda je zájem malý, nebo ne," dodala Petláková.

Ministerstvo chce lidi přesvědčit, že nejde o vyhozené peníze. "Počítáme s tím, že investice se ještě zúročí. V dalších dnech napojíme na úložiště několik nemocnic a také lékárníky a VZP. Tento tým ověří elektronickou preskripci, pak s ní půjdeme na veřejnost," doufá Schlanger. Elektronické recepty podle něj brzy začnou používat Všeobecná fakultní nemocnice, vinohradská nemocnice, Masarykův onkologický ústav nebo Thomayeorova fakultní nemocnice.

Viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek je ale skeptický. Lékaři se podle něj ve větší míře do e-receptů nezapojí, protože je odrazuje riziko úniku citlivých dat o pacientech. "Je tu obava z centralizace dat. Pokud budou všechna data o všech pacientech shromážděna na jednom místě, považuji to za nebezpečný krok," míní Mrozek.

SÚKL se obavy o zneužití dat snaží od začátku vyvracet. Jeho ředitel Martin Beneš již dříve poukázal na to, že v Česku existují registry, které mají mnohem větší potenciál evidované poškodit. Třeba soupisy dlužníků. Podle něj navíc registr a jeho fungování jsou upraveny zákonem a zaměstnanci SÚKLu jsou vázáni mlčenlivostí. Jeho slova ale podlamuje to, že za evidenci výdeje léků dostal v minulosti úřad už jednu pokutu ve výši 2,3 milionu korun. Ministerstvo zdravotnictví proto plánuje, že data se budou uchovávat pouze anonymizovaná.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Problémem v jídlech pro děti je stále příliš mnoho vepřového masa.
O školníky a kuchaře je velká nouze. Na dvouměsíční volno už lidé neslyší

Základní i střední školy napříč celou republikou se potýkají s velkým nedostatkem nepedagogických pracovníků, tedy například kuchařů, školníků či účetních....  celý článek

Zřejmě nejkontrolovanější projekt. Multifunkční kongresový areál dostal v roce...
Babišovi blízcí si akcie Čapího hnízda účelově přeprodávali, píše policie

Rodinní příslušníci Andreje Babiše (ANO) si přeprodávali akcie Čapího hnízda, aby znepřehlednili vlastnickou strukturu firmy. Podle Českého rozhlasu to policie...  celý článek

Volební lídr ČSSD, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, a ministryně práce a...
Kdo nechce lidem platit slušnou mzdu, je darebák, prohlásil Zaorálek

Práce má motivovat, kdo to myslí vážně, měl by nás podpořit, hájil ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek plán znovu navýšit minimální mzdu. A...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.