Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nepovedená sága pokračuje: stát opět hledá výrobce náramků pro vězně

  16:36aktualizováno  16:36
Ministerstvo spravedlnosti se pustí do dalšího dílu nekonečného seriálu o hledání dodavatele elektronických náramků, které mají hlídat odsouzené k domácímu vězení. Jelikož se do loňského tendru nikdo nepřihlásil, pokusí se stát najít zájemce takzvaným soutěžním dialogem.

Náramky pro domácí vězení | foto: iDNES.cz

Do loňského tendru se firmy, které se o zakázku chtěly ucházet, nakonec nepřihlásily (více zde). A to přesto, že v Česku mají pobočky některé ze společností, které se účastnily podobného tendru na Slovensku. Tam už elektronické náramky používají od letošního ledna.

České ministerstvo ale podle firem vytyčilo příliš přísné podmínky. „Ve výběrovém řízení byly z pohledu našich odborníků ze zahraničí navrhovány nepřiměřeně vysoké pokuty, které nedopovídaly objemu zakázky. V porovnání s ostatními zeměmi, kde G4S provozuje systém elektronického monitoringu vězňů, byly tyto podmínky pro společnost v České republice zcela nestandardní,“ uvedl pro iDNES.cz ředitel G4S Josef Svoboda. Doplnil, že například požadavek na lokaci pomocí GPS v řádu sekund je nereálný.

Také další ze zájemců, společnost T-Mobile, se rozhodl z tendru vycouvat. „Ministerstvo spravedlnosti požaduje specifické řešení, které neodpovídá standardní situaci na běžném trhu. Toto řešení je potřeba připravit na míru, neboť vykazuje známky nadstaveb v různých oblastech,“ řekla iDNES.cz mluvčí společnosti Patricie Šedivá. Dodala, že firma do poslední chvíle věnovala úsilí tomu, aby splnila všechny kritéria, a pokud se výběrové řízení bude opakovat, pravděpodobně se do něj přihlásí.

U východních sousedů získala zakázku na monitorovací náramky společnost ICZ Slovakia, která spadá pod ICZ a.s. se sídlem v Praze. Přesto ani tato firma do výběrového řízení v Česku nešla. Prý proto, že zadání se příliš soustředilo na technologickou stránku věci. „Muselo by být více komplexní, teprve potom by to mohlo přinést kýžený efekt. To jsme v zadání nenašli, a proto jsme se nezúčastnili,“ vysvětlil marketingový manažer ICZ Jiří Šťastný.

Zároveň však dodal, že ministerstvo bude pro splnění zakázky těžko hledat jiné firmy než ty, které již projevily zájem. „Tohle není zakázka, kterou by mohl splnit malý, začínající nebo nezkušený dodavatel. Myslím, že všichni, co si na trhu konkurujeme, tak o tom uvažujeme stejně,“ uvedl Šťastný.

Zadávací podmínky vzejdou z dialogu s firmami

Ministerstvo proto bude vybírat nejspíš ze stejných hráčů na trhu, ale jiným způsobem. „Zadavatel veřejné zakázky, Probační a mediační služba, nejdříve vyzve neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast a prokázání ke splnění kvalifikace. V rámci soutěžního dialogu poté nalezne nejvhodnější řešení a vyzve zúčastněné zájemce k podání nabídky,“ popsala pro iDNES.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.

Soutěžní dialog je zvláštní formou zadávacího řízení. Oproti běžnějšímu jednacímu řízení s uveřejněním umožňuje zadavateli jednat se zájemci už před podáním nabídek a v dialogu upřesnit zadávací podmínky.

„Je využíván zejména u PPP projektů, na kterých participuje veřejná správa a soukromý sektor, a také v oblasti komplexních IT řešení,“ vysvětlila právnička Adéla Havlová z kanceláře Havel, Holásek & Partners. Zadávací řízení tohoto typu je podle ní náročné na čas i na formální stránku, aby bylo provedeno skutečně účelně a nebylo diskriminační. Výhodou je ale to, že umožňuje zadavateli spolu se zájemci o zakázku projednat různá možná řešení, která by zadavatele například vůbec nenapadla nebo která by se jinak pod zadávací podmínky nedala zahrnout.

Vyzkoušeli jsme náramky pro domácí vězně:

Jeho nevýhodou je to, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ho hodnotí velmi přísně. Zadávací řízení může zrušit například tam, kde si zadavatel dialogem supluje průzkum trhu. Ministerstvo z toho ale obavy nemá. „Výhodnost tohoto postupu potvrdil ministerstvu spravedlnosti také posudek advokátní kanceláře Rowan Legal,“ konstatovala Schejbalová. Termín tendru zatím není stanovený.

Předchozí tendr na elektronické náramky zrušila bývalá ministryně Helena Válková pro vážné neshody s náměstkem Pavlem Šternem. Dosud může být toto zařízení použité jen u lidí odsouzených k domácímu vězení.

Ministerstvo spravedlnosti by chtělo využití rozšířit i na lidi, kteří by jinak byli stíhaní ve vazbě. Příslušná novela trestního řádu je nyní v Poslanecké sněmovně. Počítá s tím, že obviněný by pro elektronickou kontrolu vazby nechal zaevidovat své otisky prstů, rysy obličeje a záznam hlasu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.