Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Elektroda v mozku pomáhá nemocným

aktualizováno 
Lidský mozek je považován za nejvíce organizovanou živou hmotu ve známém vesmíru.
Lidský mozek je považován za nejvíce organizovanou živou hmotu ve známém vesmíru. Vědci o něm zdaleka nevědí tolik, kolik by si přáli. Přesto lékaři dokážou stále lépe opravovat chyby, které se v mozku vyskytnou. I při obávané Parkinsonově nemoci, jež bez léčení odsuzuje nemocné, aby se postupně změnili v invalidy.

Skalpel rychle nařízne kůži kousek nad čelem na vyholené hlavě upevněné ve speciálním rámu, aby se nemohla pohnout. Pod kůží se objevuje bílá lebeční kost. Za chvíli se do ní začne zavrtávat konec vrtačky, kterou svírá neurochirurg Dušan Urgošík. Jednou rukou pomalu otáčí klikou nástroje.

V hlubině mozku

Když vrták pronikne lebeční kostí, objevují se pod ní žluto-bělavé mozkové blány, které chrání mozek. Jsou velmi pevné, neurochirurg se jimi musí propálit koagulační elektrodou. Pak teprve může otvorem prostrkovat speciální tenkou stimulační elektrodu ukončenou malým kablíkem. Předtím díky přístroji, který na principu magnetické rezonance zobrazí pacientův mozek, neurochirurg zaměří správnou část mozku, kam je třeba elektrodu zavést. Cíl je obvykle sedm až osm centimetrů pod lebeční kostí. Zavádění elektrody průběžně kontroluje rentgenovým přístrojem. Pacient je celou tu dobu při vědomí, jen s umrtvením v místě vrtání. Teď s ním tedy lékaři mohou mluvit, žádat jej, aby pohnul nohou či rukou, a podle jeho reakcí se ujistí, že se elektroda skutečně dostala na správné místo. Tam také zůstane. Za pár dnů čeká pacienta druhá operace, tentokrát už v celkové narkóze. Nyní mu neurochirurgové všijí pod klíční kost malý přístroj zhruba o velikosti krabičky zápalek. Drátkem vedeným pod kůží na krku a na hlavě jej připojí k elektrodě, kterou voperovali minule. Přístroj vysílá do mozku slabé elektrické impulsy, díky nimž projevy Parkinsonovy nemoci téměř úplně zmizí. Po několika letech bude nutné vyměnit v přístroji baterie, ale to už bude operace podstatně jednodušší. Sama choroba sice není odstraněna, ale život pacienta se teď může výrazně zlepšit.

Špatné signály

Parkinsonova nemoc je nevyléčitelným onemocněním centrálního nervového systému. Nejčastěji postihuje osoby v důchodovém věku, ale mezi pacienty se objevují i lidé ve stáří kolem třiceti let. Nemocným se neovladatelně chvějí ruce a nohy, nemohou psát, sami se najíst, chůze se stává až nemožnou. Intelekt však není narušen, takže pacient může sledovat, jak pozvolna schází. "V České republice trpí Parkinsonovou nemocí asi 12 až 15 tisíc lidí," říká docent Evžen Růžička z Neurologické kliniky I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. "Prvotní příčiny vzniku nemoci stále ještě neznáme. Víme však, že se projevuje špatnou výměnou chemických signálů mezi nervovými buňkami v určitých částech mozku." Loni dostali Nobelovu cenu za medicínu tři vědci, kteří postupně objevili způsoby, jak si nervové buňky předávají informace. Díky tomuto poznání už existují léky, které tlumí projevy poruch při přenosu signálů - tedy i Parkinsonovu nemoc.

Elektřina pomáhá

"Bohužel se ukázalo, že po několika letech přestávají léky některým pacientům pomáhat. Nemocný se například cítí po podání léku dobře, jde na nákup a v půlce cesty najednou ztuhne, nemůže se pohnout, nedostane se sám domů. Pro některé z těchto pacientů je operace jedinou nadějí," konstatuje docent Růžička. Operace mozku pro pacienty s Parkinsonovou nemocí se začaly ve světě i v Československu provádět už v padesátých letech. Lékaři si všimli, že při náhodném poškození některé části mozku příznaky Parkinsonovy nemoci ustoupily. Proto se zrodila metoda, při níž neurochirurgové pomocí speciální elektrody tepelně zničí mozkové buňky nemocných v daném místě. Při těchto operacích se však také ukázalo, že není třeba nervové buňky zničit. Slabý elektrický proud je dokázal na čas vyřadit z činnosti, a příznaky nemoci na tu dobu pominuly.

Zatím sedm českých pacientů

Teprve v devadesátých letech však francouzští lékaři toto poznání mohli lépe využít. Miniaturizace elektroniky umožnila sestrojovat malá zařízení, která lze voperovat přímo do pacientova těla, a jež stimulují slabými elektrickými signály příslušnou část mozku. "Stále ještě přesně nevíme, proč to pomáhá, ale víme, že to pomáhá," shrnuje neurochirurg Dušan Urgošík. Pražský tým z Nemocnice Na Homolce a z Neurologické kliniky I. lékařské fakulty je prvním, který se do těchto operací pustil v České republice. Zatím úspěšně operovali sedm pacientů. Voperování jednoho stimulátoru stojí asi 400 000 korun. Zatím je musela platit ze svého rozpočtu nemocnice. Od letošního roku však tyto operace začínají hradit některé zdravotní pojišťovny. "Nemocných, kterým pomůžeme, teď určitě zase přibude," raduje se docent Růžička.

josef.tucek@mfdnes.cz

* Těmto novým operacím, jež pomáhají pacientům s Parkinsonovou nemocí, je věnován i televizní pořad Diagnóza, který vysílá ČT 2 ve středu 10. ledna ve 21.30h.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Od výbuchu plynu po řežbu v Cambrils. Teror v Katalánsku krok za krokem

Útok v Barceloně byl činem teroristické buňky mladíků s kořeny v Maroku. Z chronologie událostí vyplývá, že původně chtěli vraždit ve velkém pomocí plynových...  celý článek

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.