Referendum je prakticky vyvrcholením mírové dohody z roku 2005, která ukončila vleklou a krvavou válku. Během dvou desetiletí bojů tehdy zahynulo téměř dva miliony Súdánců, další čtyři miliony prchly ze svých domovů. Když pak znepřátelené strany skládaly zbraně, referendum bylo jednou z podmínek míru.
V neděli - přesně šest let po podpisu mírové dohody - ten okamžik nadejde, volební místnosti pak zůstanou otevřené po celý týden. Po tu dobu budou Súdánci, mezi nimiž je 85 procent lidí negramotných, volit, a to pomocí obrázků: rozdělení symbolizuje samotná dlaň, jednotu pak spojené ruce.
Ukázka hlasovacích lístků v referendu o rozdělení Súdánu (3. ledna 2011)
A jihosúdánští představitelé, jež prahnou po rozdělení obou zemí, nenechávají nic náhodě. Obyvatelům poctivě vysvětlili, co znamená který znak, aby nevypukly při samotných volbách zmatky, uvedla agentura AP. Dokonce si mezi sebou i načas přestali podávat ruce (což na obrázku značí jednotnou zemi) a zdraví se jiným způsobem.
Cesta k hlasování vede přes minová pole
K vůbec prvnímu africkému referendu svého druhu se mezitím zaregistrovaly skoro čtyři miliony jihosúdánských voličů (obyvatelé severu nevolí, hlasování se tam účastní jen Súdánci patřící k etnikům z jihu). A mnozí z nich půjdou k volebním místnostem z odlehlých oblastí i hodiny, často skrze minová pole, jež po válce ještě nikdo nevyčistil.
Fakta o referenduReferendum se koná od 9. do 15. ledna. Pro uznání výsledků musí účast překročit 60 procent ze zaregistrovaných voličů. Rozpočet činí 372 milionů dolarů, bude jej zajišťovat na 11 tisíc úředníků v 3 tisících centrech a na bezpečnost má dohlížet 14 tisíc policistů a 10 tisíc členů mírových sil OSN. Zdroj: ČTK |
Přesto je jih z referenda nadšený. Většina jeho obyvatel jsou totiž křesťané nebo animisté a nechtějí se podřizovat tvrdým islámským zákonům veskrze muslimského severu. Na osm milionů obyvatel jižní části Súdánu navíc obviňuje Chartúm, že je diskriminuje a že doplácejí na sever i ekonomicky, poněvadž se hospodářský rozvoj kumuloval hlavně kolem Chartúmu.
Bašír otočil a jih prý podporuje
Dá se proto očekávat, jak asi hlasování dopadne. Pokud tedy nedojde k něčemu nečekanému. Chartúm v čele s prezidentem Umarem al-Bašírem, na něhož vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu zatykač kvůli válečným zločinům a genocidě v provincii Dárfúr, totiž referendum dlouho oddaloval a zemi rozdělovat nechce.
Ještě v prosinci se nechal slyšet, že pokud se jih vysloví pro nezávislost na Chartúmu, jeho země přijme islámskou ústavu a islám se stane oficiálním náboženstvím, což by mohlo notně ztížit život statisícům uprchlíků z jižního území, kteří na severu našli během války útočiště.
Obyvatelé jižního Súdánu při pochodu Džubou na podporu rozdělení země
Umar al-Bašír při otevírání mostu přes řeku Nil
O to překvapivěji vyzněla prezidentova úterní návštěva jihosúdánské metropole Džuby, kde prohlásil, že nelze udržet zemi jednotnou za pomocí síly: "Budu oslavovat vaše rozhodnutí, i když to bude znamenat rozdělení." A slíbil jižní části Súdánu pomoc, pokud ji bude potřebovat.
Bašír včera v rozhovoru pro televizi Al-Džazíra svá slova trochu zmírnil, když řekl, že si nedokáže představit, jak bude nový stát fungovat. "Je tam mnoho problémů. Válčí se tam od roku 1959. Tamní úřady nebudou schopny chránit občany a vytvořit státní instituce," poznamenal. Mnozí přesto očekávali daleko ostřejší výpady.
Analytici si změnu jeho tónu vykládají několika způsoby. Může za tím být například uvědomění si, že referendum už nelze odkládat s ohledem na povstalecké boje v dalších částech země. A roli mohl sehrát i fakt, že pro Chartúm je důležité udržet s jihem silné ekonomické vazby.
Jih má ropu, ale sever ropovody
Právě na jihu, který se rozkládá na území velkém asi jako Francie nebo Německo, se totiž nachází největší bohatství země - ropná naleziště. Ropovody k přístavům i rafinerie na zpracování suroviny však vedou pouze přes severní území.
Carter a ClooneyRegulérnost hlasování bude sledovat 104 pozorovatelů a odborníků EU a dalších více než sto pozorovatelů z Carterova centra, které založil bývalý americký prezident Jimmy Carter. Bezpečnostní situaci, především jakékoli přesuny obyvatel nebo vypalování vesnic, mají nad oběma částmi země monitorovat komerční satelity v rámci společného projektu OSN, Harvardovy univerzity, firmy Google a organizace herce George Clooneyho. Ten patří mezi známé osobnosti, které na hlasování budou dohlížet osobně. Do Súdánu se chystá i Jimmy Carter nebo bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan. Zdroj: ČTK |
A to bude jedním z klíčových problémů, které budou muset oba státy vyřešit, tedy pokud se země skutečně rozdělí. Severu totiž budou k ničemu ropovody, pokud do nich jih nepustí ropu a jihu bude na nic obrovské množství černého zlata, pokud ho nebude mít jak dostat k zákazníkům.
Dosud si obě části země rozdělovaly zisky z těžby ropy půl na půl, uvádí organizace Global Witness. Zároveň však upozornila, že stará smlouva brzy vyprší a ta nová bude muset být mnohem jasnější. Kromě rozdělení příjmů z ropy zbývá dořešit také další důležité body jako je například přístup k vodě z Bílého Nilu, vymezení hranic či občanství.
Vrátí se násilí?
V každém případě však Súdánci musí nejprve rozhodnout pro rozdělení země, a aby referendum bylo platné, bude se ho muset zúčastnit více než 60 registrovaných voličů. Z nich bude muset přes padesát procent hlasovat pro vyhlášení samostatnosti.
Pokud se tak stane, tak by jih mohl formálně vyhlásit nezávislost 9. července. Někteří analytici nazírají právě na toto přechodné období jako na potenciálně nebezpečné, kdy by se v zemi mohly znovu rozjitřit vášně a mohlo by se vrátit násilí.
"Toto referendum je riskantní záležitost. Pokud ho vůdci jihu a severu pojmou rozumně, pak půjde možná o přátelské rozdělení. Je tu však velké nebezpečí, že by mohlo zásadním způsobem ztroskotat - mohli bychom být svědky obnovené občanské války, což pro Súdán není nic nového," řekl serveru CNN Alex Vines z londýnského analytického střediska Chatham House.
Uprchlický tábor v Chadu pro běžence z Darfúru
A název příštího státu? Jihosúdánští politici v tom ještě nemají jasno, ale uvažuje se například o jménech jako Ekvátorie, Nilská republika, Nový Súdán či Džuwama, uvedla agentura Reuters. V případě rozdělení Súdánu by se rozšířil samozřejmě počet afrických zemí, nově vzniklá země by se stala 54. státem černého kontinentu.
Osamostatnění jihu by mohlo dodat odvahu povstalcům v západní provincii Dárfúr. Rozlehlý region by po rozdělení zůstal součástí severu, tamní rebelové však kvůli údajné diskriminaci vedou proti jednotkám Bašírovy vlády samostatný konflikt, v němž dosud zahynulo dle OSN na 300 tisíc lidí. Právě kvůli Darfúru čelí Bašír před Mezinárodním trestním soudem obvinění z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy.
