Smělé plány na záchranu ekvádorského národního parku Yasuni byly schváleny už na počátku roku 2012. Prezident Rafael Correa tehdy vytáhl do boje sé stále většími tlaky těžařských společností, které se zajímají o místní ropná naleziště. Do záchrany nezanedbatelné části plic světa, jak se lesům Amazonie přezdívá, se měly zapojit všechny světové velmoci.
Plán byl ve své podstatě velmi jednoduchý. Aby Ekvádor nemusel sáhnout do nalezišť ropy, které se nacházejí na území parku Yasuni, požádal svět o finanční pomoc na výstavbu alternativních zdrojů energie. Mnozí plán kritizovali a obviňovali Ekvádor z tlaku na zahraničí. Ten však argumentoval světovou důležitostí amazonských deštných pralesů a připomínal jejich vliv na klimatické poměry. Cílem bylo získat asi 3,6 miliardy dolarů (asi 70 miliard korun), což je asi 50 % z celkové hodnoty ropných zásob nacházejících se na chráněném území.
Tento týden však Correa v tiskovém prohlášení oznámil, že se fondu dosud podařilo získat pouhých 13 milionů dolarů (asi 260 milionů korun). Právě kvůli zanedbatelné reakci zahraničí se následně rozhodl zrušit původní plány. Těžaři tak dostali zelenou a během následujících týdnů již plánují první průzkumy na území Yasuni.
"Je to nejtěžší rozhodnutí, jaké jsem musel v prezidentském úřadu vykonat," cituje Correu server BBC. Ekvádorský prezident však jedním dechem dodal, že průzkumy a následná těžba by měly zasáhnout pouhé jedno procento celkové rozlohy parku.
Ochránci přírody varují před následky těžby
Na odstoupení od původních plánů už reagovali ochránci přírody i veřejnost. Mnoho lidí například demonstrovalo přímo v hlavním městě Ekvádoru Quitu. Podle průzkumů je proti těžbě na území Yasuni okolo 78 procent všech obyvatel.
Na území parku Yasuni žije i mnoho domorodých kmenů. Na snímku člen kmene Waorani.
Ochránci přírody připomínají, že prosazením zákazu těžby v této oblasti se mohlo předejít uvolnění 400 milionů tun oxidu uhličitého do atmosféry. Do tohoto množství započítávají jak samotnou těžbu, tak kácení, spotřebu paliva pro těžební stroje, dopravu vytěžené ropy a její následnou spotřebu v osobních automobilech a dalších strojích.
"Nyní už neexistuje žádná alternativa, která by zabránila vlně těžby v oblastech s největší biodiverzitou na světě," myslí si Matt Finer z amerického Centra pro environmentální právo.
Národní park Yasuni pokrývá asi deset tisíc čtverečných kilometrů amazonského deštného pralesa a poskytuje domov obrovskému množství živočišných i rostlinných druhů. Na jednom hektaru parku se nachází více rostlinných druhů než na celém území Severní Ameriky. Místní také upozorňují, že park je domovem i několika domorodých indiánských kmenů, včetně kmenů Tagaeri a Taromenane.
