Značnou část dopadů a důsledků krize teprve pocítíme. Musíme počítat s rozsáhlým přírůstkem bankrotů – a také s oslabenými úvěrovými trhy a vysokou nezaměstnaností. To zase bude znamenat zátěž pro národní rozpočty a bankovní soustavy – a pro politiky napříč východoevropským regionem to bude tvrdý oříšek. Řada zemí už byla nucena k drastickým rozpočtovým škrtům, které jako padající kostky domina působí na životní úrovně.
K této směsi je třeba připočíst strukturální potíže – problémy, které se od propuknutí krize neřeší. Ve východní Evropě jde především o čtyři zásadní oblasti: (1) přílišnou závislost na přírodních zdrojích, (2) vývozní nevyváženosti, co do produktového mixu a zahraničních trhů, (3) malé, nedostačující kapitálové trhy a (4) neefektivní výroba a spotřeba energie.
Posledních dvanáct však měsíců zdůraznilo i silné stránky východní Evropy. Dvacet let po pádu železné opony jsou země východu oproti minulosti úžeji integrované na mezinárodních trzích. To v dobrých letech přineslo rázná tempa růstu. V časech krize to mělo negativní dopad – ačkoliv integrace bránila měnovým kolapsům či odpisům národního dluhu, tedy událostem, jež jsme na rozvíjejících se trzích během dřívějších krizí zaznamenali.
Na vlastní kůži
Na stabilizaci nynější situace spolupracují Mezinárodní měnový fond, Světová banka a další mezinárodní finanční instituce, například Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), jakož i Evropská centrální banka a Evropská komise. Na mezinárodní úrovni se do čela postavila skupina G20. Spolupráce a koordinace tohoto druhu a v tomto rozsahu byly při dřívějších finančních krizích nedosažitelné.
Co je EBRDEvropská banka pro obnovu a rozvoj – EBRD - (European Bank for Recontruction and Development) je určena na pomoc transformujícím se zemím střední a východní Evropy a zemím bývalého SSSR při jejich přechodu na tržní ekonomiku. Byla založena v roce 1990, jejím sídlem je Londýn. Československo bylo v roce 1990 zakládajícím členem EBRD. Česká republika je členem od 1. 1. 1993. Podíl ČR na upsaném kapitálu EBRD činí 0,87 procenta, což také představuje hlasovací sílu ČR. Činnost EBRD v ČR je realizována na základě Strategie, kterou EBRD schvaluje jednou za dva roky pro jednotlivé země, ve kterých působí. |
Evropská banka pro obnovu a rozvoj pociťuje změnu tržních podmínek na vlastní kůži. Zavedli jsme protikrizový program, který se soustřeďuje na finanční sektor, reálnou ekonomiku a mimořádně důležité infrastrukturní investice, zejména do zásadní oblasti energetické účinnosti. Poptávka po úvěrech a financování projektů je vyšší než kdy dřív: během prvních devíti měsíců roku 2009 jsme investovali přes šest miliard eur, což je dvakrát víc než ve stejném období vloni.
Smysl veřejných peněz
Kromě poskytování tolik potřebných půjček EBRD vyvíjí další činnost. Naše investice se zaměřují na rozvoj a podporu tržních ekonomik napříč regionem. Soukromému sektoru nekonkurujeme, ale spolupracujeme s ním. Mobilizujeme soukromé financování veřejných statků, například infrastruktury. Záměrem našich investic je překonat strukturální problémy, které region sužují.
Krize ukázala, že dostatečně kapitalizované veřejné instituce jsou nesmírně potřebné. Tak tomu bude i v dohledné budoucnosti. Pozornost sektoru soukromého bankovnictví budou v nadcházejících letech poutat důsledky finanční krize. Investoři si proto dnes silného veřejného partnera cení více než kdy dřív.
Aktuální ekonomická situace nutí EBRD jít až na hranici svých možností. Právě proto jsem podílníkům banky navrhl kapitálové navýšení – ze současných 20 na 30 miliard eur. To by znamenalo, že v příštích pěti letech by EBRD mohla investovat až deset miliard eur ročně, což by nám umožnilo nadále plnit naši úlohu a poskytovat životně důležitou pomoc a finanční podporu východní Evropě a soukromému sektoru. Takových investic je zapotřebí víc než kdy dřív, a to i během postupného ekonomického zotavování.
© Project Syndicate, 2009. Přeložil David Daduč, titulek a mezititulky jsou redakční.
