Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ekonomika východní Evropy je asi na dně, cesta vzhůru bude trnitá

  17:08aktualizováno  17:08
Světová finanční krize zasáhla země východní Evropy po letech svižného růstu obzvlášť tvrdě. Některé požádaly o miliardy dolarů mezinárodní podpory, píše Thomas Mirow, prezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Tento pád se už zřejmě zastavil a nejčerstvější údaje naznačují, že dna už snad bylo dosaženo. Přesto je předčasné říkat, že krize je za námi.

I sem směřuje pomoc Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). Bosenské dráhy jsou v zoufalém stavu, EBRD vyčlenila na rekonstrukci 70 miliónů euro. | foto: Profimedia.cz

Značnou část dopadů a důsledků krize teprve pocítíme. Musíme počítat s rozsáhlým přírůstkem bankrotů – a také s oslabenými úvěrovými trhy a vysokou nezaměstnaností. To zase bude znamenat zátěž pro národní rozpočty a bankovní soustavy – a pro politiky napříč východoevropským regionem to bude tvrdý oříšek. Řada zemí už byla nucena k drastickým rozpočtovým škrtům, které jako padající kostky domina působí na životní úrovně.

K této směsi je třeba připočíst strukturální potíže – problémy, které se od propuknutí krize neřeší. Ve východní Evropě jde především o čtyři zásadní oblasti: (1) přílišnou závislost na přírodních zdrojích, (2) vývozní nevyváženosti, co do produktového mixu a zahraničních trhů, (3) malé, nedostačující kapitálové trhy a (4) neefektivní výroba a spotřeba energie.

Posledních dvanáct však měsíců zdůraznilo i silné stránky východní Evropy. Dvacet let po pádu železné opony jsou země východu oproti minulosti úžeji integrované na mezinárodních trzích. To v dobrých letech přineslo rázná tempa růstu. V časech krize to mělo negativní dopad – ačkoliv integrace bránila měnovým kolapsům či odpisům národního dluhu, tedy událostem, jež jsme na rozvíjejících se trzích během dřívějších krizí zaznamenali.

Na vlastní kůži

Na stabilizaci nynější situace spolupracují Mezinárodní měnový fond, Světová banka a další mezinárodní finanční instituce, například Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), jakož i Evropská centrální banka a Evropská komise. Na mezinárodní úrovni se do čela postavila skupina G20. Spolupráce a koordinace tohoto druhu a v tomto rozsahu byly při dřívějších finančních krizích nedosažitelné.

Co je EBRD

Evropská banka pro obnovu a rozvoj – EBRD - (European Bank for Recontruction and Development) je určena na pomoc transformujícím se zemím střední a východní Evropy a zemím bývalého SSSR při jejich přechodu na tržní ekonomiku. Byla založena v roce 1990, jejím sídlem je Londýn.

Československo bylo v roce 1990 zakládajícím členem EBRD. Česká republika je členem od 1. 1. 1993. Podíl ČR na upsaném kapitálu EBRD činí 0,87 procenta, což také představuje hlasovací sílu ČR. Činnost EBRD v ČR je realizována na základě Strategie, kterou EBRD schvaluje jednou za dva roky pro jednotlivé země, ve kterých působí.
Zdroj: ministerstvo financí ČR

Další odlišnost oproti minulým finančním propadům na rozvíjejících se trzích spočívá v tom, že investice EBRD do dotyčného regionu – východní Evropy, jihovýchodní Evropy, Turecka a bývalého Sovětského svazu – se ukázaly jako dlouhodobé, nikoli krátkodobé či spekulativní. Západní podnikatelé a investoři už rostoucí měrou považují východ Evropy za součást (dnes už širšího) domácího trhu a jednají s ohledem na dlouhodobější perspektivu. Regionu to přineslo tolik potřebnou stabilitu. Pro ni je nezbytný zdravý bankovní a finanční sektor. Díky mezinárodní spolupráci se podařilo předejít ústupu bank se sídlem v západní Evropě a s rozsáhlými sítěmi poboček ve východní Evropě. Nicméně vážné problémy přetrvávají. Neochota půjčovat a drahé úvěry v cizích měnách jsou pro bilance na východě silnou zátěží. Právě to je důvod, proč pro malé a středně velké firmy začalo být těžké získávat nové půjčky či refinancovat ty stávající.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj pociťuje změnu tržních podmínek na vlastní kůži. Zavedli jsme protikrizový program, který se soustřeďuje na finanční sektor, reálnou ekonomiku a mimořádně důležité infrastrukturní investice, zejména do zásadní oblasti energetické účinnosti. Poptávka po úvěrech a financování projektů je vyšší než kdy dřív: během prvních devíti měsíců roku 2009 jsme investovali přes šest miliard eur, což je dvakrát víc než ve stejném období vloni.

Smysl veřejných peněz

Kromě poskytování tolik potřebných půjček EBRD vyvíjí další činnost. Naše investice se zaměřují na rozvoj a podporu tržních ekonomik napříč regionem. Soukromému sektoru nekonkurujeme, ale spolupracujeme s ním. Mobilizujeme soukromé financování veřejných statků, například infrastruktury. Záměrem našich investic je překonat strukturální problémy, které region sužují.

Krize ukázala, že dostatečně kapitalizované veřejné instituce jsou nesmírně potřebné. Tak tomu bude i v dohledné budoucnosti. Pozornost sektoru soukromého bankovnictví budou v nadcházejících letech poutat důsledky finanční krize. Investoři si proto dnes silného veřejného partnera cení více než kdy dřív.

Aktuální ekonomická situace nutí EBRD jít až na hranici svých možností. Právě proto jsem podílníkům banky navrhl kapitálové navýšení – ze současných 20 na 30 miliard eur. To by znamenalo, že v příštích pěti letech by EBRD mohla investovat až deset miliard eur ročně, což by nám umožnilo nadále plnit naši úlohu a poskytovat životně důležitou pomoc a finanční podporu východní Evropě a soukromému sektoru. Takových investic je zapotřebí víc než kdy dřív, a to i během postupného ekonomického zotavování.

© Project Syndicate, 2009. Přeložil David Daduč, titulek a mezititulky jsou redakční.

Autor:


Ondřej Vetchý: Kvůli filmu Po strništi bos jsem musel zhubnout a udělat si plešku





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.