Ekonomika je v recesi, letos ji čeká propad

P r a h a, B r n o (naj, ip, tma) - Zklamání lidí, kteří pod tlakem špatných zpráv o vývoji hospodářství začali méně utrácet a ukládají peníze, spolu se slabými investicemi firem stáhly ekonomiku do recese. Hrubý domácí produkt - hlavní ukazatel hospodářského výkonu země - totiž ve druhém čtvrtletí už podruhé po sobě reálně poklesl, přičemž za celé první pololetí ekonomika propadla o 1,7 procenta pod loňskou úroveň. "Domácnosti si utahují opasky, lidé nevidí budoucnost ekonomiky růžově, a ukládají si proto peníze na horší časy," řekl Radomír Jáč z Commerzbank Capital Markets. "Mezi lidmi panuje nejistota z dalšího vývoje mezd a zaměstnanosti. Je to dopad loňské restriktivní politiky," uvedl Zsolt Papp z londýnské SBC Warburg. Skepsi ohledně vývoje hospodářství netají ani předseda vlády Miloš Zeman: "Ekonomika země je v krizi. Tuto krizi konečně musíme umět přiznat, jinak ji nemůžeme napravit," uvedl premiér při včerejším otevření brněnských veletrhů.

Neuspokojivá čísla o vývoji domácího produktu, který ve druhém kvartále poklesl o 2,4 procenta, znovu rozpoutala diskusi, kdo je za nynější propad hospodářství zodpovědný. "Ve zpětném pohledu to vypadá, že jak vláda, tak centrální banka to loni s restrikcí přestřelily. Bylo to přehnané a nyní je možné použít i slovo škodlivé," řekl zástupce země u Mezinárodního měnového fondu Jiří Jonáš. "Je to cena za nerovnováhy ve vnějších vztazích, za které nyní platíme poklesem hospodářství," odpověděl mluvčí ČNB Martin Švehla. Centrální banka totiž loni výrazně zvýšila úrokové sazby, aby po pádu měny zabránila nárůstu inflace. Brzdu sešlápla i vláda, když drasticky snížila výdaje a zmrazila mzdy státních zaměstnanců. I když tyto kroky podle ekonomů přinesly řadu pozitivních výsledků - především pokles schodku zahraničního obchodu a nastartování restrukturalizace v podnicích -, ekonomika se pro celý letošní rok bude podle analytiků muset smířit s poklesem zhruba o jedno procento. Odborníci neočekávají, že krizi brzo vystřídá oživení, vládní strana mluví nejméně o dvouleté recesi.

Hlavní příčiny propadu ekonomiky
- lidé méně utrácejí
- podniky neinvestují
- stát seškrtal výdaje

(Viz Ekonomika padla hloub, než se čekalo - str. 14)
P r a h a (naj, ip) - Skutečná čísla o výkonu hospodářství předčila i ty nejčernější prognózy. Hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí poklesl reálně o 2,4 procenta a za celé první pololetí o 1,7 procenta, což neočekávali ani největší pesimisté. "Výsledek je značně horší, než jsme předpokládali," přiznal Radomír Jáč z Commerzbank Capital Markets. Za největší překvapení experti vesměs označují sedmiprocentní propad spotřebních výdajů domácností, jejichž šetrné chování bylo vzhledem k velké váze v celém HDP největší brzdou. "Lidé omezují spotřebu více, než se snižují jejich reálné mzdy. Sami od sebe si utahují opasky, protože nevěří, že se ekonomika brzy vzpamatuje," dodává Jáč. Domácí poptávku neudržely nad vodou ani vládní výdaje, které se ve druhém čtvrtletí meziročně zvedly jen o tři desetiny procenta, navíc vláda silně přispěla k propadu spotřebitelské poptávky útlumem mezd ve státní sféře. I když se šetrná politika minulých vlád podle většiny analytiků nyní ukazuje jako přehnaná, nikdo z odborníků rozpočtovou restrikci v zásadě nezpochybňuje. "Lidem, kteří kvůli recesi nyní přicházejí o práci, je to těžké vysvětlit, ale loňské utrácení nemohlo trvat věčně. Propad spotřeby je spíše návratem na normální udržitelnou úroveň," řekl k včerejším číslům ekonom OECD Andrew Burns. Pozitivní trend tak v druhém čtvrtletí hájil pouze zahraniční obchod, kde statistici poprvé po čtyřech letech naměřili přebytek. Obchodní bilance sice v běžných cenách skončila deficitem 19,1 miliardy korun, ten se však podařilo vyvážit přebytkem bilance služeb, což celkově zajistilo dvousetmilionové kladné saldo. Cesta k opětovnému nastartování hospodářského růstu podle ekonomů nebude jednoduchá. "Oficiálně na letošní rok stále platí stará prognóza, ve které počítáme s nulovým růstem. Při pohledu na nová čísla jsem však pesimista," připouští šéf ČSÚ Eduard Outrata. Případný pokles hospodářského výkonu by se měl podle něho vejít do jednoho procenta, některé další prognózy jsou však o poznání opatrnější. "Letos očekávám propad o dvě procenta, napřesrok pak stagnaci," zhodnotil výhledy tuzemské ekonomiky Zsolt Papp z SBC Warburg. Podobně odhadují budoucnost i další ekonomové. Analytici přitom nevidí ani příliš možností, jak ekonomiku z recese rychle vyvést. "Neexistuje žádná rychlá cesta ven. Vláda toho moc udělat nemůže. Jednak na své plány nemá peníze, takže by si musela půjčit, a na to nemá politickou podporu, jednak nemá většinu v parlamentu a expanzivní rozpočet jí nikdo neschválí," řekl Zsolt Papp. Předseda ODS Václav Klaus, jehož strana drží v rukou osud vládního návrhu rozpočtu, včera naznačil, že její poslanci schodkový rozpočet socialistů v parlamentu nepodpoří.