Hlavní příčiny propadu ekonomiky
- lidé méně utrácejí
- podniky neinvestují
- stát seškrtal výdaje
(Viz Ekonomika padla hloub, než se čekalo - str. 14)
P r a h a (naj, ip) - Skutečná čísla o výkonu hospodářství předčila i ty nejčernější prognózy. Hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí poklesl reálně o 2,4 procenta a za celé první pololetí o 1,7 procenta, což neočekávali ani největší pesimisté. "Výsledek je značně horší, než jsme předpokládali," přiznal Radomír Jáč z Commerzbank Capital Markets. Za největší překvapení experti vesměs označují sedmiprocentní propad spotřebních výdajů domácností, jejichž šetrné chování bylo vzhledem k velké váze v celém HDP největší brzdou. "Lidé omezují spotřebu více, než se snižují jejich reálné mzdy. Sami od sebe si utahují opasky, protože nevěří, že se ekonomika brzy vzpamatuje," dodává Jáč. Domácí poptávku neudržely nad vodou ani vládní výdaje, které se ve druhém čtvrtletí meziročně zvedly jen o tři desetiny procenta, navíc vláda silně přispěla k propadu spotřebitelské poptávky útlumem mezd ve státní sféře. I když se šetrná politika minulých vlád podle většiny analytiků nyní ukazuje jako přehnaná, nikdo z odborníků rozpočtovou restrikci v zásadě nezpochybňuje. "Lidem, kteří kvůli recesi nyní přicházejí o práci, je to těžké vysvětlit, ale loňské utrácení nemohlo trvat věčně. Propad spotřeby je spíše návratem na normální udržitelnou úroveň," řekl k včerejším číslům ekonom OECD Andrew Burns. Pozitivní trend tak v druhém čtvrtletí hájil pouze zahraniční obchod, kde statistici poprvé po čtyřech letech naměřili přebytek. Obchodní bilance sice v běžných cenách skončila deficitem 19,1 miliardy korun, ten se však podařilo vyvážit přebytkem bilance služeb, což celkově zajistilo dvousetmilionové kladné saldo. Cesta k opětovnému nastartování hospodářského růstu podle ekonomů nebude jednoduchá. "Oficiálně na letošní rok stále platí stará prognóza, ve které počítáme s nulovým růstem. Při pohledu na nová čísla jsem však pesimista," připouští šéf ČSÚ Eduard Outrata. Případný pokles hospodářského výkonu by se měl podle něho vejít do jednoho procenta, některé další prognózy jsou však o poznání opatrnější. "Letos očekávám propad o dvě procenta, napřesrok pak stagnaci," zhodnotil výhledy tuzemské ekonomiky Zsolt Papp z SBC Warburg. Podobně odhadují budoucnost i další ekonomové. Analytici přitom nevidí ani příliš možností, jak ekonomiku z recese rychle vyvést. "Neexistuje žádná rychlá cesta ven. Vláda toho moc udělat nemůže. Jednak na své plány nemá peníze, takže by si musela půjčit, a na to nemá politickou podporu, jednak nemá většinu v parlamentu a expanzivní rozpočet jí nikdo neschválí," řekl Zsolt Papp. Předseda ODS Václav Klaus, jehož strana drží v rukou osud vládního návrhu rozpočtu, včera naznačil, že její poslanci schodkový rozpočet socialistů v parlamentu nepodpoří.