Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kvůli brexitu přijdeme o 59 miliard liber, spočítal strážce britské kasy

  11:57aktualizováno  11:57
Britský ministr financí Philip Hammond představil svou první zprávu o stavu rozpočtu. Varoval před přímým dopadem brexitu, který přijde sektor veřejných financí v následujících pěti letech na 59 miliard liber. Se započítáním všech faktorů britská státní kasa bude postrádat dokonce 122 miliard. I přesto vláda slíbila růst minimální mzdy.

Ministr financí Philip Hammond hájí v parlamentu výhled britské ekonomiky (23. listopadu 2016) | foto: Reuters

Hammond představil svou první zprávu o stavu a budoucnosti britské ekonomiky ve středu odpoledne na půdě parlamentu. Ministr financí byl zastáncem setrvání v Evropské unii a opakovaně varuje před ekonomickými následky brexitu.

Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) podle něj na následujících pět let předpovídá 122 miliardovou díru v rozpočtu s tím, že 59 miliard přímo souvisí s brexitem. Ostatní zadlužení vyplývá z menšího výběru daní či plánovaných investic, píše The Guardian.

Cesta k brexitu

OBR uvádí, že růst britské ekonomiky příští rok zpomalí na 1,4 procenta oproti březnové prognóze 2,2 procenta, založené na předpokladu setrvání země v EU. Odhad růstu na rok 2018 úřad snížil na 1,7 procenta z dosud předpokládaných 2,1 procenta (kompletní zprávu OBR v angličtině najdete zde).

Hammond tak bude mít velké problémy naplnit sliby premiérky Theresy Mayové. Ta po červnovém referendu slíbila, že vybuduje ekonomiku, která „bude fungovat pro každého“. I přes díry v rozpočtu Hammond slibuje zvýšit minimální hodinovou mzdu na 7,5 libry (téměř 237 korun) z dosavadních 7,2 liber (zhruba 227 korun). Nárůst má začít platit od dubna pro pracovníky starší 25 let. Labouristická strana ekonomický výhled kritizuje. Vadí jí, že nezbývají peníze na zdravotnický systém NHS ani systém sociální péče.

Brexit jako hlavní téma

Hammond se soustředí spíše na výzvy, které Británii přinese vystoupení z EU. „Kvůli hlasování o brexitu se musíme soustředit na dlouhodobě slabé stránky naší ekonomiky,“ sdělil Hammond (přepis kompletního vystoupení v parlamentu zde, záznam zde).

Zkritizoval také nízkou produktivitu práce v Británii. „Realitou je, že to, co německý dělník vyrobí za čtyři dny, trvá Britovi pět dní. To znamená, že příliš mnoho Britů dělá přesčasy a dostávají za to zaplaceno méně než jejich kolegové z jiných zemí,“ míní. Slíbil, že během příštích pěti let podpoří ekonomiku investicemi do inovací a rozvoje infrastruktury v objemu 23 miliard liber (728 miliard korun).

OBR varuje, že brexit povede k menšímu příjmu z výběru daní kvůli vyšší inflaci, menší migraci a dlouhodobému zpomalení růstu v obchodní sféře. „Vyjednávání nových obchodních dohod s EU a dalších dohod zpomalí import a export na následujících deset let,“ míní OBR. Upozorňuje, že předpovědi vychází z nejpravděpodobnějších scénářů brexitu. V současnosti však není jisté, jaké podmínky vystoupení se Británii podaří vyjednat, připomíná server Politico.

Kritika ze strany labouristů

Hammond se ve středu v dolní parlamentní komoře dostal pod palbu kritiky labouristů, uvádí BBC. Bývalý předseda Ed Miliband prohlásil, že Hammondova zpráva je „varováním před rozhodnutím, které budou muset poslanci v následujících měsících udělat“. Zprávu označil za silný argument pro to, aby se Británie pokusila za každou cenu udržet na jednotném evropském trhu.

Kritikou nešetřil ani stínový ministr financí John McDonnell. „Čísla hovoří jasně. Místo ekonomického růstu pokles, investice – pokles, cíle v oblasti rozpočtového schodku – nesplněny,“ vyjmenoval hlavní neúspěchy konzervativní vlády. Svůj díl viny na tom podle McDonnella nese i předchozí ministr financí George Osborne.

Británie by měla mechanismus vystoupení z EU spustit do konce března. Proti může být probíhající soudní spor, který rozhoduje o tom, zda musí dát brexitu mimo vlády zelenou také parlament (více zde). Po aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy bude mít Británie dva roky na definitivní opuštění Unie (více o procesu zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nejvyšší soud uzavřel případ z roku 2013, ve kterém čtrnáctiletý hoch zastřelil...
Američtí učitelé se chopili zbraní. Chceme chránit naše studenty, tvrdí

Ochrání ozbrojení učitelé děti ve školách? Skupina sedmnácti učitelů z Colorada je o tom přesvědčená a rozhodla se pro to něco udělat. Přihlásili se na kurz...  celý článek

Šéf německé SPD Martin Schulz. (25.6. 2017)
Německá SPD před volbami skomírá, „efekt Schulz“ už nepomáhá

Sjezd německé SPD byl možná poslední šancí, jak zvrátit nepříznivý trend průzkumů před zářijovými volbami. Netáhne už ani kouzlo osobnosti šéfa strany Martina...  celý článek

Britská premiérka Theresa Mayová a předsedkyně DUP Arlene Fosterová (vpravo)...
Mayová má podporu pro svou vládu. Nevyhodíme vás, slíbila imigrantům z EU

Britská premiérka Theresa Mayová po dvoutýdenním vyjednávání uzavřela v pondělí dohodu s Demokratickou unionistickou stranou o podpoře své menšinové vlády....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.