Polsko zažívá růst ekonomiky, jakým se může chlubit jen minimum členských zemí Evropské unie. A podle projekcí ekonomů by se to nemělo změnit nejméně do roku 2030. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele by měl v tomto období v Polsku průměrně růst o 2,6 procenta.
Ekonom Světové banky Marcin Piatkowski následující roky označuje za „zlatý věk Polska“. Z ekonomického růstu profituje podle Mezinárodního kulturního institutu v Krakově asi 80 procent Poláků, píše server economist.com.
Zářná budoucnost však má několik vad na kráse. Největší překážkou je extrémně nízká porodnost, která může v následujících letech způsobit nedostatek lidí v produktivním věku. Průměrná porodnost na jednu ženu činí v Polsku 1,3 dítěte, což našeho severního souseda řadí v tomto ohledu k nejhorším na světě. V katolické zemi stojí za nízkou porodností podle demografů zejména finanční a praktické důvody.
Tlak na důchodový systém
Mnoho mladých párů neplánuje více potomků, protože se bojí finanční nouze, nedostatku školek a neúnosného zadlužení rodiny. Jen pro srovnání – Poláci, kteří se rozhodli emigrovat do Velké Británie, podobné problémy podle všeho neřeší. Jejich porodnost se pohybuje na hranici 2,1 dítěte na jednu ženu, což je více, než u Britů.
Budoucí efekt nízké porodnosti je nasnadě – do roku 2020 by měl počet mladých lidí ve věku od 19 do 24 let klesnout o 27 procent. Populace v produktivním věku by pak během příštích 40 let mohla klesnou o celých 20 procent, což vyvolá velký tlak na fungování polského penzijního systému.
Demografickou hrozbu však nepředstavuje jen nízká porodnost. Stále více mladých Poláků s vidinou lepšího života emigruje, zejména do zemí západní Evropy. Od roku 2004 jich takto z vlasti nadobro odcestovalo na 2,1 milionu. Během finanční krize se sice někteří z nich vrátili do Polska, nyní však opět směřují do ciziny.
Vysoká nezaměstnanost mladých a přetížený veřejný sektor
Ve Velké Británii a Německu Poláci většinou přijímají pracovní pozice daleko pod svojí skutečnou kvalifikací. Důvod? V Polsku jednoduše nemohou najít práci. Úroveň nezaměstnanosti mladých Poláků se v loňském roce vyšplhala na 26 procent, což je o tři procenta více, než činí průměr členských zemí Evropské unie.
Když už ve vlasti zaměstnání najdou, naráží na špatné pracovní smlouvy na dobu určitou a bez sociálního zajištění. Úřady se nyní modlí za to, aby Poláci následovali model Irska, kam se po 20 letech po vstupu do EU začali emigranti pomalu ale jistě vracet.
Z politického hlediska se Polsko bude muset vypořádat s přeplněným a přetíženým veřejným sektorem. Mnoho úřadů a státních firem je velmi neefektivních a musí se potýkat s tlaky z politických kruhů. Zaměstnávají také příliš mnoho lidí, kteří nemohou být na nátlak lobbistických skupin propuštěni.
Stejný problém panuje na akademické půdě. Univerzita Marie Curie-Sklodowské v Lublinu například zaměstnává na 3 200 lidí, jenom polovina z nich přitom učí. Zbytek se řadí k administrativním pracovníkům. Ti by však měli tvořit maximálně čtvrtinu z celkového počtu zaměstnanců, myslí si děkan ekonomické fakulty Zbigniew Pastuszak.
Veřejní sektor pochopitelně nemůže projít procesem reformy za krátkou dobu. Stejně je na tom i vyřešení problému porodnosti. Polsko však za uplynulé roky dokázalo překonat očekávání ekonomů i politiků. S trochou štěstí ho tak předpovídaný ekonomický růst nemine.
