Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sen o zlatém věku Polska má trhliny. V katolické zemi se nerodí děti

  19:16aktualizováno  19:16
Polsko v posledních letech zažívá růst ekonomiky, jaký mu mohou závidět i světové velmoci. Do cesty strmě stoupající křivce se však postavil velký problém. V zemi se totiž rodí málo dětí, což by podle ekonomů mohlo za pár let negativně ovlivnit jak produkci pracující třídy, tak důchodový systém.

Poláci se koupají v řece Visla ve Varšavě (15. července 2014) | foto: AP

Polsko zažívá růst ekonomiky, jakým se může chlubit jen minimum členských zemí Evropské unie. A podle projekcí ekonomů  by se to nemělo změnit nejméně do roku 2030. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele by měl v tomto období v Polsku průměrně růst o 2,6 procenta.

Ekonom Světové banky Marcin Piatkowski následující roky označuje za „zlatý věk Polska“. Z ekonomického růstu profituje podle Mezinárodního kulturního institutu v Krakově asi 80 procent Poláků, píše server economist.com.

Zářná budoucnost však má několik vad na kráse. Největší překážkou je extrémně nízká porodnost, která může v následujících letech způsobit nedostatek lidí v produktivním věku. Průměrná porodnost na jednu ženu činí v Polsku 1,3 dítěte, což našeho severního souseda řadí v tomto ohledu k nejhorším na světě. V katolické zemi stojí za nízkou porodností podle demografů zejména finanční a praktické důvody.

Tlak na důchodový systém

Mnoho mladých párů neplánuje více potomků, protože se bojí finanční nouze, nedostatku školek a neúnosného zadlužení rodiny. Jen pro srovnání – Poláci, kteří se rozhodli emigrovat do Velké Británie, podobné problémy podle všeho neřeší.  Jejich porodnost se pohybuje na hranici 2,1 dítěte na jednu ženu, což je více, než u Britů.

Budoucí efekt nízké porodnosti je nasnadě – do roku 2020 by měl počet mladých lidí ve věku od 19 do 24 let klesnout o 27 procent. Populace v produktivním věku by pak během příštích 40 let mohla klesnou o celých 20 procent, což vyvolá velký tlak na fungování polského penzijního systému.

Demografickou hrozbu však nepředstavuje jen nízká porodnost. Stále více mladých Poláků s vidinou lepšího života emigruje, zejména do zemí západní Evropy. Od roku 2004 jich takto z vlasti nadobro odcestovalo na 2,1 milionu. Během finanční krize se sice někteří z nich vrátili do Polska, nyní však opět směřují do ciziny.

Vysoká nezaměstnanost mladých a přetížený veřejný sektor

Ve Velké Británii a Německu Poláci většinou přijímají pracovní pozice daleko pod svojí skutečnou kvalifikací. Důvod? V Polsku jednoduše nemohou najít práci. Úroveň nezaměstnanosti mladých Poláků se v loňském roce vyšplhala na 26 procent, což je o tři procenta více, než činí průměr členských zemí Evropské unie.

Když už ve vlasti zaměstnání najdou, naráží na špatné pracovní smlouvy na dobu určitou a bez sociálního zajištění. Úřady se nyní modlí za to, aby Poláci následovali model Irska, kam se po 20 letech po vstupu do EU začali emigranti pomalu ale jistě vracet.

Z politického hlediska se Polsko bude muset vypořádat s přeplněným a přetíženým veřejným sektorem. Mnoho úřadů a státních firem je velmi neefektivních a musí se potýkat s tlaky z politických kruhů. Zaměstnávají také příliš mnoho lidí, kteří nemohou být na nátlak lobbistických skupin propuštěni.

Stejný problém panuje na akademické půdě. Univerzita Marie Curie-Sklodowské v Lublinu například zaměstnává na 3 200 lidí, jenom polovina z nich přitom učí. Zbytek se řadí k administrativním pracovníkům. Ti by však měli tvořit maximálně čtvrtinu z celkového počtu zaměstnanců, myslí si děkan ekonomické fakulty Zbigniew Pastuszak.

Veřejní sektor pochopitelně nemůže projít procesem reformy za krátkou dobu. Stejně je na tom i vyřešení problému porodnosti. Polsko však za uplynulé roky dokázalo překonat očekávání ekonomů i politiků. S trochou štěstí ho tak předpovídaný ekonomický růst nemine.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.