(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: František Vlček, MAFRA

Další masové vymírání? Čeští vědci zjistili, kde nejvíc hynou zvířecí druhy

  • 23
Zvyšuje se tempo vymírání živočichů s tím, jak mizí plocha jejich přirozeného prostředí? Podle týmu ekologů z Česka i zahraničí je to složitější. Ve studii, kterou publikoval časopis Nature Communications, odhalují, že rychlost vymírání úzce souvisí se způsobem, jak a kde k ničení přírody dochází.

Růst populace způsobuje podle vědců bezprecedentní vymírání živočišných a rostlinných druhů. Někdy se v této souvislosti mluví o takzvané době šestého masového vymírání. Tempo vymírání je ovšem velmi těžké určit, protože většina druhů stále není popsána.

„S kolegy Petrem Keilem a Walterem Jetzem jsme dělali analýzy toho, jaká by byla rychlost vymírání, kdybychom různým způsobem likvidovali prostředí. Nejdůležitější závěr je ten, že odhadovat vymírání jenom na základě toho, kolik plochy se zničilo, je velmi nepřesné a zavádějící,“ řekl iDNES.cz David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky.

Biolog: Češi kvůli dotacím bezhlavě sází lesy, rybníky zamořili kapry

„Ukazujeme, že klíčové je, kde se to ničí. Pokud se prostředí ‚ukrajuje‘ od okrajů směrem do středu, tak je to horší než naopak. Je to ale jeden z mnoha geometrických efektů, které rychlost vymírání ovlivňuje,“ doplnil biolog.

Příkladem může být šíření plantáží v oblastech, kde se vyskytují původní deštné pralesy. Pokud se plantáže rozšiřují od okraje lesa směrem do středu, vymírá více druhů zvířat, než když se plantáže začnou zakládat ve středu lesa a budou se šířit ke kraji. Kvůli plantážím se kácí nebo vypaluje původní prales. Uprostřed k tomu může dojít, pokud prales protínají silnice. Týká se to kupříkladu pralesů v Indonésii (o devastaci tamních porostů ničivými požáry čtěte zde).

Vzácní živočichové se vyskytují na okraji studovaných prostředí ze dvou důvodů. „Druhy, které jsou na okraji, zasahují do našeho studovaného území jenom kouskem, protože převážně žijí v jiném areálu. Druhý efekt je ten, že okraj prostředí (například kontinentů) omezuje možnosti druhů se šířit. Druhy se pak stávají vzácnými,“ vysvětluje Storch.

Vědci pracovali s modelovými situacemi. Pro pochopení rozšíření vzácných živočichů si Storch vybral příklad České republiky. „U nás většina vzácných druhů žije na jižní Moravě, protože to jsou druhy z jihu Evropy, které náhodou zasáhly až na jižní Moravu,“ uvedl.

Studie badatelů z Centra pro teoretická studia, katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Yaleovy univerzity může posloužit jako teoretické zázemí pro snahy o záchranu živočichů. „Úbytku počtu druhů nejefektivněji zamezíme, pokud se budeme soustředit na ochranu specifických oblastí obyvatelné plochy, a to zvláště okrajů,“ uvádí vědci ve své zprávě.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video