Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ekologové počítali zelené hlasy poslanců, nejlépe dopadla TOP 09

  10:23aktualizováno  10:23
Asociace ekologických organizací Zelený kruh prozkoumala hlasování poslanců nedávno rozpuštěné Sněmovny. Tvrdí, že se jednalo o vůbec nejhorší sestavu pro ochranu přírody od roku 1994. Nejlépe z hodnocení ekologů vyšli poslanci TOP 09, nejhůře sociální demokraté.

Ekologové kritizují mimo jiné vládní zákon o Národním parku Šumava a ty, kdo pro něj hlasovali. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

"Strany vládní koalice tradičně hlasují lépe než opoziční strany. Je to způsobené tím, že podporují návrhy svých ministrů, které jsou navíc často prospěšné jen díky tomu, že provádějí povinnou transpozici evropských směrnic," vysvětluje lepší výsledky bývalých koaličních stran zpráva Zeleného kruhu.

Podle ní poslanci TOP 09 hlasovali v 60 procentech ve prospěch životního prostředí. Druzí skončili poslanci za Věci Veřejné s 56 procenty a třetí ODS má 49 procent. Opoziční KSČM věnovala 34 procent hlasů ve prospěch životního prostředí a ČSSD pouze 32 procent.

Ekologové mezi poslanci chválí například Robina Böhnische z ČSSD, který pro životní prostředí hlasoval prakticky vždy, když byl ve Sněmovně. Navíc podal návrh na zamítnutí kritizovaného vládního zákona o Národním parku Šumava. Řada sociálních demokratů je ale i mezi nejhůře hlasujícími poslanci.

Například bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban hlasoval podle ekologů proti životnímu prostředí ve 24 případech, ve prospěch přírody jen devětkrát. Urban se k k údajům ekologů nevyjádřil, zatím nezvedal mobilní telefon.

Za hlasování ve prospěch přírody řadí ekologové ano v případě podpory malých vodních elektráren nebo pro konec vyvlastňování kvůli důlní těžbě. Často se jedná normy vycházející z evropských směrnic, jako třeba novela zákona na ochranu zvířat proti týrání.

Naopak odmítnutí hodnotí ekologové kladně v případě novely zákona o urychlení staveb dopravní infrastruktury nebo u senátní verze zákona o obnovitelných zdrojích. Ta navrhovala regulovat i malé zdroje elektřiny.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.