Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mosty pro zvěř prodražily české dálnice, často však nefungují

  1:00aktualizováno  1:00
Stavba přechodů pro zvěř přes dálnice stála miliardy, takzvané ekodukty však často neplní svůj účel. Například na obchvatu Prahy, kde jich vyrostlo celkem sedm. Často je proto ekonomičtějším řešením využití podchodu pro divokou zvěř.

Ilustrační snímek | foto: Klaus Foehl CC-BY-SACreative Commons

Není to ani dvacet let, co je čeští řidiči znali jen z dálnic západní Evropy. Dnes je takzvaných zelených mostů, jež slouží jako bezpečný přechod pro zvěř přes dálnice či železnice, v Česku čtyřiadvacet. Další čtyři v blízké budoucnosti vzniknou na právě modernizované dálnici D1 mezi Prahou a Brnem.

A další podobné stavby se očekávají na zatím nepostavených dálnicích. Třeba na „dé trojce“ mezi Veselím nad Lužnicí a Českými Budějovicemi.

Z perspektivy řidiče celkem robustní stavby budou stát na brněnské dálnici na 97. kilometru východně od Humpolce, na 129. kilometru v lesích u Řehořova a na 170. a 176. kilometru za Velkou Bíteší. Podle Ředitelství silnic a dálnic stavba jednoho vyjde na 70 až 150 milionů korun. Záleží na velikosti a konstrukci.

V minulosti to přitom bylo o poznání víc. A to i v porovnání s jinými evropskými státy. Podle odhadů se průměrná cena pohybovala zhruba kolem čtvrt miliardy korun za jeden „ekodukt“, jak se zeleným mostům pro zvířata odborně říká.

Vyhozené stamiliony u Prahy

Co je však horší, některé jsou postaveny tak nešikovně, že svému účelu vlastně ani pořádně neslouží. Řeč je zejména o mostech na obchvatu Prahy, kterých je na dvaceti kilometrech sedm. Bezmála šest kilometrů ze zmiňovaného dvacetikilometrového úseku se navíc táhne buď dálničním tunelem, nebo po mostě, takže ve skutečnosti překlenují jen „čistých“ 14 kilometrů.

Pražský okruh se tak i kvůli těmto přechodům stal nejdražší dálnicí v zemi. Cena za jeden kilometr přesáhla miliardu korun. Ovšem i ti nejzarputilejší ekologové se dnes diví, jací že to velcí savci se měli odvážit na území české metropole. Srnci a jeleni, pro něž jsou tuzemské ekodukty především budovány, to asi moc často nebudou.

„Některé české ekodukty bohužel plní maximálně lokální funkci a jejich návrh příliš vhodný není. Příčiny jsou různé. V některých případech nebyla při projektování adekvátně vyhodnocena migrace živočichů a propojení krajiny nebo vyhodnoceny jiné možnosti. Třeba využití průchodů pod mosty,“ připouští Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany na ministerstvu životního prostředí.

Ekodukty

V krajině vypadají jako umělé kopce s tunelem pro dálnici. Slouží k opětovnému spojení rozdělené krajiny a k migraci živočichů, kteří by jinak dálnici nepřekonali.

Ekodukty by měly být minimálně 80 metrů široké. Okolní krajina by měla být pro zvěř dobře průchodná a ekodukt nesmí být poblíž zástavby či jiných rušivých míst, jako je například průmyslová zóna.

Stavba má mít přírodní povrch - bývá většinou zatravněný a zalesněný či pokryt keři. Cena ekoduktu se pohybuje od 70 do 150 milionů, dříve se ale stavěly za 100 až 400 milionů korun.

V Česku však stojí i zelené mosty, které sice byly navrženy na vhodném místě, ale nikdo již neohlídal, co se bude dít v jejich okolí. Tím se jejich funkce postupně vytratila.

Typickým příkladem je zatravněný nadchod nad dálnicí D6 u Jenišova jihozápadně od Karlových Varů. Byl navržen na migrační stezce z Krušnohoří do vnitrozemí, avšak výstavbou silnice se v okolí zlepšila dopravní dostupnost, což místo lesní zvěře nalákalo investory. Hned vedle mostu tak dnes stojí rozlehlý obchodní areál, který divoká zvířata od průchodu přirozeně odradí.

Dále však máme v Česku i ekodukty, které jsou sice funkční, ale jejich umístění nebo provedení optimální rozhodně není. Příkladem je most u Nové Hospody na výpadovce z Písku, který stojí blízko mimoúrovňové křižovatky a navíc ještě výstup z něj směřuje do prudkého svahu. „I tak jej zvěř využívá pro migraci z okolí Orlické přehrady na Strakonicko,“ upozorňuje Šíma.

Někde to jde. Stačí myslet

Tak by se dalo pokračovat. Samo Ředitelství silnic a dálnic před lety přiznalo, že z prvních deseti dvanácti takových staveb v Česku je většina vlastně k ničemu. Přitom mnohdy závisí na věcech mnohem méně zásadních, než je to, že místem zvěř prakticky nemigruje.

„Funkčnost jednotlivých opatření je často závislá na konkrétních detailech provedení. Například z hlediska použitých materiálů, navázání na okolní terén, zajištění ochrany proti oslnění živočichů od jedoucích vozidel a tak dále,“ vyjmenovává Šíma.

Aby nepřišly miliardy korun vniveč, musí stavebníci myslet i na to, aby se zvířata na mosty nebála vstoupit. Vybudovat drahý ekodukt je totiž ve zvlněné české krajině spíše krajním řešením a ekonomičtější je využívat různé průchody pod dálničními mosty.

Dnes se ke stavbám vyjadřuje několik expertních organizací a investoři se snad z minulých chyb poučili. Příkladem budiž fungující zvířecí přechody u Bílého Kostela severně od Liberce či přes dálnici D11 u Voleče a Žehuně.

Ostatně nyní chystané mosty přes nejstarší českou dálnici takřka výhradně navazují na hluboké lesy Vysočiny.

Stávající a plánovaná opatření pro ochranu zvěře:

Ekodukty a oplocení českých silnic
Autor:


Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.