Slavný vědec totiž před smrtí odkázal jeruzalémské univerzitě kromě padesáti tisíc vědeckých přednášek, dopisů a hudební sbírky s barokní hudbou také právo intelektuálního vlastnictví. Znamená to, že univerzita může kontrolovat používání jeho jména i fotografií.
Univerzita řekla vodce ne
Kurátor archivních dokumentů Ze'ev Rosenkranz tvrdí, že univerzita zájemce o Einsteinovo "logo" pečlivě filtruje. Zamítnutých žádostí je víc, než schválených, říká. Škola totiž nechce dopustit nic, co by fyzika zesměšnilo, nebo mu poškodilo pověst.
Rezolutní ne se například dostalo výrobci likérů, který chtěl trh zaplavit vodkou Einstein. Univerzita se také soudila s jedním americkým výrobcem pečiva, který vědcovo jméno použil bez povolení. "Strážci odkazu" seškrtali i scénář reklamy na dětské plenky. Vadilo jim, že herec představující Einsteina má skončit na větrné pláži v náručí ženy podobné Marilyn Monroeové.
|
Spisy FBI o Einsteinovi |
|
Životopisná data |
Jen loni škola na licencích udělených výrobcům filmů a reklamy s "Einsteinem" vydělala jeden a půl milionu dolarů. Honoráře používá k financování výstav o Einsteinovi a ke konzervaci odkázaných dokumentů. Ty jsou uloženy v klimatizované a žáruvzdorné místnosti v podzemí univerzitního komplexu. Do září by se také mělo 2500 z nich objevit na internetu.
Z francouzštiny prošel Einstein u maturity tak tak
Jednou z listin je i vědcovo maturitní vysvědčení. To dává všem nepříliš úspěšným středoškolákům naději. I když v matematice a fyzice dosáhl 100 procent, z francouzštiny sotva prošel.
Rosenkranz, který se ručně psanými výpočty a korespondencí často probírá, říká, že se snaží udělat si o vědci představu jako o člověku. "Byl velmi lidský a taky velmi přívětivý," myslí si o něm.
Kdo byl Albert Einstein
Einsteinovo jméno obletělo svět v roce 1919, kdy byla experimentálně potvrzena jeho teorie relativity. Ta v tehdejší vědě znamenala revoluci. Stal se nedobrovolně hvězdou v době, kdy byla Evropa unavena první světovou válkou. I když veřejnosti zůstala podstata jeho objevu nesrozumitelná, přijala ho za nového hrdinu.
Odborné kruhy ale o pozdějším nositeli Nobelovy ceny z roku 1921 věděly už od roku 1905, kdy pracoval na bernském patentovacím úřadě. Tehdy publikoval čtyři přednášky o speciální teorii relativity. Každá z nich by mohla jako výsledek celoživotní práce vynést Nobelovu cenu, tvrdí bývalý ředitel Hebrejské univerzity Hanoch Gutfreund.
"Máte zde šestadvacetiletého muže, který není členem žádné univerzity. Přišel na to sám a za jediný rok," říká obdivně o muži, který se, i když se věnoval fyzikálním výpočtům, stal celebritou.
Po druhé světové válce byl horlivým pacifistou a rozhodně prosazoval jaderné odzbrojení. Zapojil se rovněž do sionistického hnutí usilujícího o vytvoření židovského státu.
Odmítl ale nabídku šéfa první izraelské vlády Davida ben Guriona, aby se stal prezidentem nové země. Zdůvodnil to tím, že mu už neslouží zdraví. A dodal, že to navíc s lidmi moc neumí...
