Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Egyptský soud zakázal Muslimské bratrstvo a nařídil zabavení jeho majetku

  14:14aktualizováno  18:24
Egyptský soud v pondělí zakázal jakékoli aktivity pod taktovkou Muslimského bratrstva, jež stálo za masovými protesty posledních měsíců. Bratrstvo ve svém prohlášení na komunitní síti Twitter uvedlo, že v činnosti nepřestane. Ze strany vzešel demokraticky zvolený prezident Muhammad Mursí, kterého počátkem července svrhla armáda.

Stoupenci sesazeného prezidenta Mursího pozdvihávají ruku se čtyřmi prsty na znamení nesouhlasu se zásahem ozbrojených složek z minulého týdne (19. srpna 2013). | foto: AP

Pondělní verdikt egyptského soudu o zákazu všech aktivit Muslimského bratrstva rovněž zahrnuje konfiskaci veškerého majetku tohoto hnutí. "Soud zakazuje aktivity organizace Muslimského bratrstva a jeho nevládních organizací a veškerých aktivit, na nichž se podílí jako takové či prostřednictvím jakýchkoli organizací z něj odvozených," citovala rozhodnutí soudce Mohameda al-Sajeda agentura Reuters.

O možném zákazu Muslimského bratrstva v Egyptě se spekulovalo již několik měsíců od chvíle, kdy z jeho řad vzešlého prezidenta Mursího sesadila armáda a potlačila masové protesty jeho stoupenců v ulicích po celé zemi. Na jeho místo byl dosazen prozatímní prezident Adlí Mansúr a moci se chopila dočasná vláda, jež slibuje konání řádných, demokratických voleb do půl roku.

"Vojenská junta se snaží umlčet každého, kdo jí odporuje, rozhodnutí soudu je politicky motivované a je součástí tažení proti Muslimskému bratrstvu," reagovalo v pondělí islamistické hnutí, z jehož prohlášení citovala agentura AP. Verdikt se jich prý nijak nedotkne, budou dál fungovat - i proto, že jsou "součástí egyptské společnosti".

Civilisté před vojenským soudem neskončí

Čelní postavy Muslimského bratrstva krátce po nejmasovějším z protestů v polovině srpna policie pozatýkala a umístila do vězení, kde čekají na soud kvůli údajnému podněcování k násilí. Egyptský ministr zahraničí Nabil Fahmy však po nedělním jednání se svým americkým protějškem Johnem Kerrym ujistil, že civilisté zadržení při demonstracích nebudou souzeni, na rozdíl od bratrů, před vojenským soudem, ale před soudem civilním.

Muslimské bratrstvo představuje hnutí s historií sahající až do roku 1928. Vyjma Egypta, kde se zrodilo, působí i v dalších muslimských zemích. V části z nich působí legálně. V Egyptě bylo jeho aktivitám oficiálně učiněna přítrž roku 1954. Podobně tomu bylo v šedesátých letech i v Sýrii.

V Egyptě stálo v ilegalitě oficiálně ještě v roce 2011, byť v posledních letech vlády Mursího předchůdce, Husního Mubaraka, byli muslimští bratři tolerováni i v parlamentu, kam se dostali jako nezávislí. Po bouřlivém arabském jaru a pádu Mubaraka hnutí opět nabylo právního statusu. Strana svobody a spravedlnosti, tedy politická reprezentace hnutí, vyhrála první demokratické volby a v čele země stanul z ní vzešlý Muhammad Mursí.

Toho však počátkem července svrhla armáda s odvoláváním se na protesty v ulicích a zatkla jej. Jeho zadržení však vyvolalo ještě bouřlivější reakci jeho stoupenců, kteří vyšli do ulic. Masivní demonstrace, zejména v hlavním městě, tvrdě potlačila armáda. O život tehdy přišly stovky lidí.

Autor:


Témata: Korupce, Twitter




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.