Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Egyptský soud poslal na smrt exprezidenta Mursího, kolaboroval s radikály

  11:25aktualizováno  15:45
Egyptský soud vynesl nad islamistickým exprezidentem Muhammadem Mursím trest smrti za konspiraci se zahraničními radikálními skupinami a kauzu hromadného útěku z vězení v roce 2011. K rozsudku se ještě musí vyjádřit nejvyšší náboženská autorita Egypta, velký muftí. Konečný verdikt by měl soud ohlásit 2. června.

Egyptský soud poslal na smrt exprezidenta Mursího | foto: AP

Velký muftí se podle egyptského práva vyjadřuje ke všem rozsudkům trestu smrti, nicméně soud se jeho doporučením nemusí řídit.

Obžaloba Mursího vinila mimo jiné ze špionáže ve prospěch Kataru, spiknutí s palestinským radikálním hnutím Hamas za účelem destabilizace země či z organizace hromadného útěku z vězení v roce 2011.

V souvislosti s kauzou hromadného útěku z vězení v roce 2011 bylo v sobotu k hrdelnímu trestu odsouzeno kromě Mursího i dalších 105 členů Muslimského bratrstva, informovala agentura Reuters.

Trest smrti pro Mursího odmítl Amr Darrag, který je spoluzakladatelem od loňského srpna správním soudem rozpuštěné Strany svobody a spravedlnosti, politického křídla Muslimského bratrstva. „Je to politický verdikt a zločin vraždy, která má být spáchána. Mezinárodní společenství by tomu mělo zabránit,“ řekl Darrag agentuře Reuters v Istanbulu. 

Rozsudek kritizuje i organizace Amnesty International. Proces s Mursím označuje za  „frašku založenou na neplatných procedurách“. 

Kriticky zareagoval na odsouzení Mursího i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který v této souvislosti obvinil Západ z pokrytectví. „Západ sám ruší trest smrti, ale zároveň jen sleduje pokračující vynášení rozsudků smrti v Egyptě. Nedělají s tím nic,“ řekl Erdogan 

Mursímu hrozil trest smrti i na závěr jiného procesu minulý měsíc. V prvním rozsudku tehdy nakonec poslal soud Mursího na 20 let do vězení za podněcování k násilí při protivládních protestech v prosinci 2012, píše server BBC. Islamista Mursí podle soudu nese spoluvinu na smrti deseti demonstrantů (více zde).

Demokratické volby a rychlý pád

Mursí byl demokraticky zvolen prezidentem v roce 2012 v prvních svobodných volbách po pádu autoritářského režimu Husního Mubaraka. Porazil tehdy expremiéra z Mubarakovy éry Ahmada Šafíka, v němž řada lidi viděla reprezentanta bývalého režimu. Egypt však Mursí vedl jen rok, v létě 2013 byl sesazen armádou v čele s polním maršálem Abdalem Fattáhem Sísím za bouřlivých protestů po celé zemi.

Islamistické Muslimské bratrstvo i jeho politické křídlo, Strana svobody a spravedlnosti, byly následně zakázány a jejich veškerý majetek zabavil stát. V rozsáhlém tažení proti jeho členům a podporovatelům byla od té doby vedena řada procesů, v nichž bylo přes 1 200 lidí odsouzeno k smrti, mezi nimi i duchovní vůdce bratrstva Muhammad Badí.

Sísí, který puč proti Mursímu vedl, byl později v červnu 2014 zvolen prezidentem (více o tom zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Čínský disident Liou Siao-po
Čína propustila vězněného nobelistu, má finální stádium rakoviny jater

Čínský disident, básník a literární kritik Liou Siao-po, nositel Nobelovy ceny za mír, byl podmínečně propuštěn z vězení po diagnóze konečného stádia rakoviny...  celý článek

Šéf německé SPD Martin Schulz. (25.6. 2017)
Německá SPD před volbami skomírá, „efekt Schulz“ už nepomáhá

Sjezd německé SPD byl možná poslední šancí, jak zvrátit nepříznivý trend průzkumů před zářijovými volbami. Netáhne už ani kouzlo osobnosti šéfa strany Martina...  celý článek

Čestným občanem Písku byl i Josif Vissarionovič Stalin.
Putina opět střídá Stalin, v masovém vrahovi vidí Rusové větší osobnost

Za největší historickou osobnost považují Rusové komunistického diktátora Josifa Stalina, kterému historici přičítají miliony obětí. V očích veřejnosti je však...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.