Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Egyptský soud poslal na smrt exprezidenta Mursího, kolaboroval s radikály

  11:25aktualizováno  15:45
Egyptský soud vynesl nad islamistickým exprezidentem Muhammadem Mursím trest smrti za konspiraci se zahraničními radikálními skupinami a kauzu hromadného útěku z vězení v roce 2011. K rozsudku se ještě musí vyjádřit nejvyšší náboženská autorita Egypta, velký muftí. Konečný verdikt by měl soud ohlásit 2. června.

Egyptský soud poslal na smrt exprezidenta Mursího | foto: AP

Velký muftí se podle egyptského práva vyjadřuje ke všem rozsudkům trestu smrti, nicméně soud se jeho doporučením nemusí řídit.

Obžaloba Mursího vinila mimo jiné ze špionáže ve prospěch Kataru, spiknutí s palestinským radikálním hnutím Hamas za účelem destabilizace země či z organizace hromadného útěku z vězení v roce 2011.

V souvislosti s kauzou hromadného útěku z vězení v roce 2011 bylo v sobotu k hrdelnímu trestu odsouzeno kromě Mursího i dalších 105 členů Muslimského bratrstva, informovala agentura Reuters.

Trest smrti pro Mursího odmítl Amr Darrag, který je spoluzakladatelem od loňského srpna správním soudem rozpuštěné Strany svobody a spravedlnosti, politického křídla Muslimského bratrstva. „Je to politický verdikt a zločin vraždy, která má být spáchána. Mezinárodní společenství by tomu mělo zabránit,“ řekl Darrag agentuře Reuters v Istanbulu. 

Rozsudek kritizuje i organizace Amnesty International. Proces s Mursím označuje za  „frašku založenou na neplatných procedurách“. 

Kriticky zareagoval na odsouzení Mursího i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který v této souvislosti obvinil Západ z pokrytectví. „Západ sám ruší trest smrti, ale zároveň jen sleduje pokračující vynášení rozsudků smrti v Egyptě. Nedělají s tím nic,“ řekl Erdogan 

Mursímu hrozil trest smrti i na závěr jiného procesu minulý měsíc. V prvním rozsudku tehdy nakonec poslal soud Mursího na 20 let do vězení za podněcování k násilí při protivládních protestech v prosinci 2012, píše server BBC. Islamista Mursí podle soudu nese spoluvinu na smrti deseti demonstrantů (více zde).

Demokratické volby a rychlý pád

Mursí byl demokraticky zvolen prezidentem v roce 2012 v prvních svobodných volbách po pádu autoritářského režimu Husního Mubaraka. Porazil tehdy expremiéra z Mubarakovy éry Ahmada Šafíka, v němž řada lidi viděla reprezentanta bývalého režimu. Egypt však Mursí vedl jen rok, v létě 2013 byl sesazen armádou v čele s polním maršálem Abdalem Fattáhem Sísím za bouřlivých protestů po celé zemi.

Islamistické Muslimské bratrstvo i jeho politické křídlo, Strana svobody a spravedlnosti, byly následně zakázány a jejich veškerý majetek zabavil stát. V rozsáhlém tažení proti jeho členům a podporovatelům byla od té doby vedena řada procesů, v nichž bylo přes 1 200 lidí odsouzeno k smrti, mezi nimi i duchovní vůdce bratrstva Muhammad Badí.

Sísí, který puč proti Mursímu vedl, byl později v červnu 2014 zvolen prezidentem (více o tom zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.