Velký muftí se podle egyptského práva vyjadřuje ke všem rozsudkům trestu smrti, nicméně soud se jeho doporučením nemusí řídit.
Obžaloba Mursího vinila mimo jiné ze špionáže ve prospěch Kataru, spiknutí s palestinským radikálním hnutím Hamas za účelem destabilizace země či z organizace hromadného útěku z vězení v roce 2011.
V souvislosti s kauzou hromadného útěku z vězení v roce 2011 bylo v sobotu k hrdelnímu trestu odsouzeno kromě Mursího i dalších 105 členů Muslimského bratrstva, informovala agentura Reuters.
Trest smrti pro Mursího odmítl Amr Darrag, který je spoluzakladatelem od loňského srpna správním soudem rozpuštěné Strany svobody a spravedlnosti, politického křídla Muslimského bratrstva. „Je to politický verdikt a zločin vraždy, která má být spáchána. Mezinárodní společenství by tomu mělo zabránit,“ řekl Darrag agentuře Reuters v Istanbulu.
Rozsudek kritizuje i organizace Amnesty International. Proces s Mursím označuje za „frašku založenou na neplatných procedurách“.
Kriticky zareagoval na odsouzení Mursího i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který v této souvislosti obvinil Západ z pokrytectví. „Západ sám ruší trest smrti, ale zároveň jen sleduje pokračující vynášení rozsudků smrti v Egyptě. Nedělají s tím nic,“ řekl Erdogan
Mursímu hrozil trest smrti i na závěr jiného procesu minulý měsíc. V prvním rozsudku tehdy nakonec poslal soud Mursího na 20 let do vězení za podněcování k násilí při protivládních protestech v prosinci 2012, píše server BBC. Islamista Mursí podle soudu nese spoluvinu na smrti deseti demonstrantů (více zde).
Demokratické volby a rychlý pád
Mursí byl demokraticky zvolen prezidentem v roce 2012 v prvních svobodných volbách po pádu autoritářského režimu Husního Mubaraka. Porazil tehdy expremiéra z Mubarakovy éry Ahmada Šafíka, v němž řada lidi viděla reprezentanta bývalého režimu. Egypt však Mursí vedl jen rok, v létě 2013 byl sesazen armádou v čele s polním maršálem Abdalem Fattáhem Sísím za bouřlivých protestů po celé zemi.
Islamistické Muslimské bratrstvo i jeho politické křídlo, Strana svobody a spravedlnosti, byly následně zakázány a jejich veškerý majetek zabavil stát. V rozsáhlém tažení proti jeho členům a podporovatelům byla od té doby vedena řada procesů, v nichž bylo přes 1 200 lidí odsouzeno k smrti, mezi nimi i duchovní vůdce bratrstva Muhammad Badí.
Sísí, který puč proti Mursímu vedl, byl později v červnu 2014 zvolen prezidentem (více o tom zde).
