Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Egypťan: Když se znelíbíte, tak vás zastřelí a řeknou, že jste fanatik

  20:12aktualizováno  20:12
V současném Egyptě sice nepanuje cenzura a lidé mohou psát, co chtějí. Pokud se však režimu znelíbí, mají problém. Egypťané nicméně stále chtějí rovnoprávnost, myslí si egyptský bohemista Chálid al-Biltagí, který byl hostem Knihovny Václava Havla v rámci veletrhu Svět knihy.

Chálid al-Biltagí na debatě Knihovny Václava Havla v rámci veletrhu Svět knihy (14. května 2015). | foto: Knihovna Václava Havla / Ondřej Němec

„Většina aktivistů...asi všichni jsou dneska ve vězení,“ popsal realitu egyptských disidentů al-Biltagí. Připustil však, že každý může vydávat a psát, co chce. I vězni mohou v žaláři číst politické eseje, protože „systém se chlubí, že je tak silný, že mu to nevadí“. Neznamená to však, že to nikdo nesleduje.

Zatímco za vlády Husního Mubaraka političtí aktivisté mohli organizovat protesty a pochody, v dnešní době je to nepřípustné. „Pokud se o to někdo pokusí, má dvě možnosti. Buď ho hned zavřou a to má štěstí, protože zůstane naživu. Druhá možnost je, že ho zastřelí. Řeknou, že je to náboženský fanatik.“

Chceme režim, který bude respektovat naše práva

Chálid al-Biltagí v době arabského jara přeložil do arabštiny esej Václava Havla Moc bezmocných. Text mu prý nepřipadal těžký  - možná i kvůli tomu, co jeho národ zažil. „Havlovy myšlenky mě velmi zaujaly a připadaly mi velmi blízké, protože právě takovým věcem jsme věřili,“ popsal bouřlivou dobu revoluce.

Situace v Egyptě

Po pádu dlouholetého režimu Husního Mubaraka v únoru 2011 se v Egyptě dostalo k moci Muslimské bratrstvo a jeho šéf Muhammad Mursí se stal prezidentem. Jeho vláda však trvala jen do léta 2013, kdy ho po puči nahradil generál Abdal Fattáh Sísí.

Egyptská vláda poté rozpoutala tvrdé represe. Stovky muslimských bratrů zemřely při demonstracích, další stovky skončily ve vězení. Muslimské bratrstvo bylo prohlášeno za teroristickou organizaci a bylo zakázáno. Mursí by nedávno odsouzen k 20 letům vězení.

Havlova kniha má podle jeho názoru všeobecnou platnost. „Na kultuře nezáleží. Kniha mluví o lidských právech a o tom, jak systém zneužívá všechny možné prostředky, aby jimi manipuloval.“ Knihy, jako je Moc bezmocných, podle něj mohou nedemokratické režimy rozčílit.

„Během tří let jsme zažili obrovské změny, velké vlny. Nechceme demokracii, ze které vznikne chaos. Demokracie je jen slovo. Nikdo nemůže říci, že existuje prototyp demokracie,“ řekl al-Biltagí.

Egypťané jsou podle něj připraveni žít v rámci jakéhokoliv režimu, který bude respektovat jejich práva. „V praxi to můžeme nazvat jinak, klidně diktatura. Hlavní je, jestli v ní je společenská spravedlnost, rovnoprávnost a ve společnosti to funguje, jak má, a jestli tam nahoře se někdo stará o všechny a ne jen o svůj režim,“ myslí si.

Egypťané podle něj nebyli spokojeni za minulých režimů a nejsou ani nyní. „Lidi u nás chtějí rovnoprávnost, ale potřebují víru, že jí mohou dosáhnout. Musí cítit, že na tom mají zájem obě strany. A ne že jedna strana klame a šidí a každý den se je snaží zblbnout.“







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.