Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Egyptského exprezidenta čeká smrt, potvrdil soud. Muftí souhlasil

  11:31aktualizováno  14:15
Egyptský soud potvrdil trest smrti pro bývalého prezidenta Muhammada Mursího, uvedla agentura Reuters. Byl shledán vinným z organizování hromadného útěku z vězení i ze spiknutí s palestinským hnutím Hamas a libanonským Hizballáhem. Trest smrti si vyslechl i někdejší lídr Muslimského bratrstva Muhammad Badí.

Egyptský exprezident Muhammad Mursí u soudu (8. května 2014) | foto: Reuters

Soud potvrdil již dříve vynesený trest smrti v případu hromadného útěku z vězení z roku 2011. K rozsudku se již vyjádřil i velký muftí, nejvyšší náboženská autorita Egypta. Trest smrti je podle něj v daném případě přípustný, uvedl soudce. Mursího advokát Reuters sdělil, že se hodlá odvolat.

Stejný verdikt jako nad Mursím soud již po několikáté vynesl i nad Muhammadem Badím, vůdcem zakázaného Muslimského bratrstva. Prokuratura jej vinila mimo jiné z toho, že během protestů proti svržení Mursího v létě 2013 podněcoval k vraždám a plánoval útoky proti státu. Na smrt soud v nepřítomnosti poslal také vlivného klerika Jusúfa al-Karadávího a osmdesát dalších lidí, uvedla agentura Reuters.

Mursí byl v úterý nejprve odsouzen k doživotí za špionáž a spiknutí se zahraničními organizacemi. Ve stejném případu soud vyměřil 25 letům vězení Badímu.

Doživotní tresty dostalo celkem 17 lidí. Trest smrti soud vynesl nad celkem šestnácti obžalovanými, třináct z nich je však podle reportérky britských The Times Bel Trewové na útěku. Proti verdiktu se lze odvolat.

16.června 2015 v 12:40, příspěvek archivován: 16.června 2015 v 12:52

Death penalty against toppled President #Morsi upheld, along with Brotherhoid supreme guide Badie &other MB leaders #MorsiTrial #Egypt

Mursí byl demokraticky zvolen prezidentem v roce 2012 v prvních svobodných volbách po pádu autoritářského režimu Husního Mubaraka. Zemi však vedl jen rok, než byl za bouřlivých protestů po celé zemi v létě 2013 sesazen armádou v čele s polním maršálem Abdalem Fattáhem Sísím.

Islamistické Muslimské bratrstvo i jeho politické křídlo, Strana svobody a spravedlnosti, byly následně zakázány a jejich veškerý majetek zabavil stát. Sísí, který puč proti Mursímu vedl, byl v červnu 2014 zvolen prezidentem

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.