Bakirova rodina žije už třetí týden v úzkosti a nejistotě. Dny plynou a zprávy o ztraceném synovi Ziadovi stále nepřicházejí. "Možná přišel o život, možná je zraněný, nebo je už týdny zavřený v některé z policejních cel," přemítá Ziadův otec, kterému během pátrání mnohokrát vytanuly na mysli i ty nejhorší scénáře.
Přátelé Ziada naposledy viděli 28. ledna na káhirském náměstí Tahrír, které v tu dobu vřelo protivládními protesty. Ziad, který se živil jako grafik v káhirské opeře a vychovával tři děti, se o politiku nikdy výrazně nezajímal. V lednu ale cítil, že se děje něco, co by mohlo zásadně změnit budoucí tvář Egypta, a chtěl být u toho.
"Těším se na budoucnost této země"
Než odešel na náměstí, zastavil se za otcem, chtěl znát jeho názor. Mohammed váhal, ale nakonec synovi řekl, aby šel. Totéž mu poradila i jeho sestra Mirette. "Cítím se provinile, že jsem ho povzbudila, aby se k těm demonstracím připojil," svěřila se BBC.
Mohammed Bakir teď obchází káhirské nemocnice a márnice a snaží se dopátrat toho, kde skončil jeho syn. Nepřestává věřit, že se s ním nakonec ve zdraví shledá. "On se vrátí zpět jsem si jistý," říká pevně. "Ale těším na budoucnost této země, to je demokracie a zase demokracie," dodává.
Ziadův příběh zdaleka není ojedinělý. Egyptské rodiny stále postrádají na pět desítek svých blízkých, kteří zmizeli v chaotických dnech egyptské revoluce. Minimálně stovka dalších lidí zůstává internována ve vojenských táborech.
"Vláda by měla říct, kolik lidí a proč v táborech zadržuje. Byl by to krok, kterým by ukázala, že se definitivně rozešla se starými pořádky," kritizuje situaci Tom Porteous z organizace Human Rights Watch.
