Armáda je podle některých Egypťanů jediná fungující instituce v zemi. Penzionovaní důstojníci řídí velké firmy a z řad armády vzešli všichni prezidenti (Gamál Násir, Anwar Sadat i Husní Mubarak). Vyjma toho posledního, Muhammada Mursího, který je inženýr a do voleb ho poslalo umírněně islamistické Muslimské bratrstvo.
Egyptská armádaEgyptská armáda je desátá největší na světě. Slouží v ní téměř 470 tisíc vojáků, povolat může povolat zhruba milion záložníků. Pozemní jednotky mají 280 tisíc až 340 tisíc členů, námořnictvo 18 500 členů a vzdušné síly 30 tisíc členů. |
A je to právě Muhammad Mursí, kdo se pokusil snížit vliv armády. Respektive dostat ji pod civilní kontrolu. Armáda si totiž původně vymiňovala cosi jako nadústavní postavení. Žádala kupříkladu, aby mohla sama rozhodovat o vlastním rozpočtu. Chtěla si také autonomně vybírat svého velitele a ministra obrany.
Vojáci využili politické krize a pozastavili platnost stávající ústavy, kterou prosadilo Muslimské bratrstvo spolu s radikálními islamisty. A kterou Egypťané schválili v referendu. Lze očekávat, že přepracovaný základní zákon by byl pro vojáky příznivější.
Armáda má i ekonomické zájmy. Podniká nejen ve zbrojním průmyslu, ale třeba i v zemědělství, neboť generálové měli za to, že armáda má být potravinově soběstačná. Významně se podílí také na výstavbě dopravní infrastruktury. A je proto velkým zaměstnavatelem.
KOMENTÁŘRevoluce, nebo puč? |
Vojáci nežádají politickou stabilitu pouze z vlasteneckých důvodů, kterými se zaklínají. Nynější krize ještě oslabuje již tak churavou egyptskou ekonomiku a znehodnocuje měnu.
Zpravodajský server BBC připomíná, že generálové si během svržení Mursího počínali šikovněji, než po pádu Husního Mubaraka, kdy také převzali moc. Tehdy čelili obvinění, že porušují lidská práva a pokračují v Mubarakově autoritářské vládě. Nyní si pro převrat předem vyjednali podporu liberálů i náboženských vůdců a slíbili, že Mursího nevystřídá vláda generálů, ale technokratický kabinet, který zemi dovede k novým volbám.
