Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Egyptská armáda: líheň prezidentů a průmyslový holding v jednom

  18:46aktualizováno  18:46
Mocenské otěže v Egyptě opět převzali generálové. Egyptská armáda je největší v arabském světě i v Africe, slouží v ní téměř 470 tisíc vojáků a povolat může zhruba milion záložníků. Počínaje revolucí z roku 1952, kdy důstojníci svrhli krále, vládne Egyptu. Moc držela i šestnáct měsíců po revoluci z kraje roku 2011.

Egyptský voják hlídkuje v Káhiře (5. července 2013) | foto: AP

Armáda je podle některých Egypťanů jediná fungující instituce v zemi. Penzionovaní důstojníci řídí velké firmy a z řad armády vzešli všichni prezidenti (Gamál Násir, Anwar Sadat i Husní Mubarak). Vyjma toho posledního, Muhammada Mursího, který je inženýr a do voleb ho poslalo umírněně islamistické Muslimské bratrstvo.

Egyptská armáda

Egyptská armáda je desátá největší na světě. Slouží v ní téměř 470 tisíc vojáků, povolat může povolat zhruba milion záložníků. Pozemní jednotky mají 280 tisíc až 340 tisíc členů, námořnictvo 18 500 členů a vzdušné síly 30 tisíc členů.

A je to právě Muhammad Mursí, kdo se pokusil snížit vliv armády. Respektive dostat ji pod civilní kontrolu. Armáda si totiž původně vymiňovala cosi jako nadústavní postavení. Žádala kupříkladu, aby mohla sama rozhodovat o vlastním rozpočtu. Chtěla si také autonomně vybírat svého velitele a ministra obrany.

Vojáci využili politické krize a pozastavili platnost stávající ústavy, kterou prosadilo Muslimské bratrstvo spolu s radikálními islamisty. A kterou Egypťané schválili v referendu. Lze očekávat, že přepracovaný základní zákon by byl pro vojáky příznivější.

Armáda má i ekonomické zájmy. Podniká nejen ve zbrojním průmyslu, ale třeba i v zemědělství, neboť generálové měli za to, že armáda má být potravinově soběstačná. Významně se podílí také na výstavbě dopravní infrastruktury. A je proto velkým zaměstnavatelem.

KOMENTÁŘ

Revoluce, nebo puč?

Vojáci nežádají politickou stabilitu pouze z vlasteneckých důvodů, kterými se zaklínají. Nynější krize ještě oslabuje již tak churavou egyptskou ekonomiku a znehodnocuje měnu.

Zpravodajský server BBC připomíná, že generálové si během svržení Mursího počínali šikovněji, než po pádu Husního Mubaraka, kdy také převzali moc. Tehdy čelili obvinění, že porušují lidská práva a pokračují v Mubarakově autoritářské vládě. Nyní si pro převrat předem vyjednali podporu liberálů i náboženských vůdců a slíbili, že Mursího nevystřídá vláda generálů, ale technokratický kabinet, který zemi dovede k novým volbám.

Autor:


Témata: Holding




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.