Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Egyptolog Bárta: Velký svět se nám otevřel, ale my jsme zůstali malí

  8:10aktualizováno  8:10
Mých 20 let svobody. Pod tímto názvem vycházejí v MF DNES eseje, ve kterých se dvacet předních osobností z různých oblastí života ohlíží za dvěma desetiletími demokracie. Seriál budeme přinášet až do 17. listopadu. Dnešní esej napsal egyptolog Miroslav Bárta.

Egyptolog Miroslav Bárta: Nechci přílišně kritizovat současnou situaci, každý máme svou odpovědnost za její kvalitu. | foto: Český egyptologický ústav

Čtu e-mail z redakce MFD se žádostí o tento esej a zároveň slyším z rádia, že zadlužení naší země činí už více než jeden bilion korun. Za stěnou naše starší dítko již několik hodin sveřepě poznává svět skrze internet. Navíc jsem notně vystresovaný, protože se letos nebudu mít o 2-3 procenta lépe, ale přibližně o 4 procenta hůře.

Takže, kde leží naše zisky a ztráty za posledních dvacet let? Působím na vysoké škole, proto mě zajímá tato oblast, kterou relativně dobře znám u nás i v zahraničí.

Studovat jsem začal těsně před revolucí, takže jsem zažil přednášky z marxismu-leninismu, oslovování soudruhu i nacvičování na spartakiádu. Těsně mě však minuly pátky vyhrazené vojenské katedře. No a vrcholem byla letní cesta do egyptologického muzea ve východním Berlíně. Vše se poměrně rychle změnilo po roce 1989.

Egyptolog Miroslav Bárta

V roce 1991 jsem již měl možnost účastnit se expedice do Egypta. Následné téměř dvouleté studium egyptologie v Německu nebo pozdější přednášení na americké univerzitě jsem bral jako cosi normálního.

Svět se razantně otevřel, otevřenými hranicemi připlul cizí kapitál a odplulo bohatství tohoto státu, takže s jistou nadsázkou je možné říct, že nám zbyl uran a lidský kapitál (k tomu ještě například ruzyňské letiště). Ale s tím druhým již začínáme také mrhat a filozofie "volné" ruky trhu začíná dopadat i na vědu a univerzity - místa, kde se vždy snoubilo bádání s výchovou odborníků. Co mi přijde hrůzné, je míra pronikání politiky do vzdělávání a vysokého školství zvlášť. K tomu přistupuje de facto vládou zaváděné dělení oborů na ty, které z jedné investované koruny vydělají dvě a více, a na ty, které jsou zdánlivě zbytečné.

Z tohoto úhlu pohledu samozřejmě historické, jazykové, archeologické a mnohé jiné obory, ale i umění všeho druhu vyznívají jako přežitky, bez kterých se tento svět, posedlý pouze generací zisku, zcela klidně obejde. Ale podívejme se například na problém egyptologie, abych neurazil jiné obory, trochu blíže.

Proč zanikají civilizace

Starověký Egypt trval bezmála tři tisíce let a za tuto dobu egyptská civilizace prošla mnoha úpadky, zániky států, na jejichž základech záhy vznikly nové, zásadně se obměnila hmotná i duchovní kultura. Z pohledu dějin lidského druhu a kulturních adaptací jde o unikátní útvar, který trval zatím nejdéle. I ten však nakonec zanikl. Přesto: jeho příspěvek k formování naší vlastní kultury není zanedbatelný, najdeme ho na mnoha místech Bible. Faktory, které například způsobily zánik doby stavitelů pyramid v 22. stol. př. Kr., objevíme bez problémů i v dnešním světě: neschopnost státu často prosadit svá rozhodnutí v regionech, ztráta efektivity a legitimity centrálního správního aparátu a vlády, nepotismus a protekcionismus centrálních institucí, nabobtnání státního aparátu, neschopnost efektivního vybírání daní, to vše v kombinaci se změnami přírodního prostředí. Má tedy význam studovat naši minulost proto, abychom pochopili sami sebe a odhadli, co nás může, ale nemusí potkat? Rozhodně ano.

Když srovnám začátky svého studia s dnešním stavem, musím být nutně nadšen.

Zatímco tehdy byla návštěva zahraničního profesora, notabene ze "Západu", událostí, dnes je tato výměna zkušeností zcela běžná a většina studentů má, chce-li, přístup k prvotřídním informacím. Na mnoha školách vyučují čeští vědci, kteří patří k mezinárodní špičce. Sám jsem díky této situaci mohl v roce 2003 odjet vyučovat v rámci Fulbrightova stipendia na prestižní univerzitu Břečťanové Ligy. Na jednu stranu to byla velmi prestižní záležitost a projev uznání, na druhé straně mne to dovedlo k poznání, že jakékoliv plané řeči českých politiků o vzdělanostní společnosti jsou bez obsahu. Profesor americké univerzity je autonomní vědeckou jednotkou, která učí a zároveň bádá, má své projekty a nikdo nezpochybňuje jeho akademickou integritu. Aby na kvalitní univerzitě obstál, nesbírá každý rok pochybné body ještě pochybnějšího systému hodnocení. Jednou větou: má produkovat skvělé studenty a poznání, ale nemá na to 12 měsíců. O to horší je návrat našince zpět do Čech.

Problém doby a do jisté míry vysokých škol je míra rychlosti a úpadku ceny informací, ztráta ducha vědy a zavádění jakési výroby "vysokoškolsky" vzdělaných univerzálních produktů vstupujících na trh práce a do koloběhu rentability. Kdo náhodou rok či dva bádá a řeší problém, který ze své povahy není uchopitelný v horizontu měsíců (natožpak jeho publikace), ten se octne v likvidační zóně, protože jeho měřitelný výkon je nula. Ohledy na výuku, vedení doktorandských a magisterských prací, provádění dlouhodobého základního výzkumu a sběru dat (kde pohříchu často nelze dohlédnout konečného výsledku), což je v egyptologii zejména získávání nových originálních, doposud neznámých pramenů (které samo o sobě může zabrat až polovinu každého roku), nejsou vůbec považovány za významné. Místo toho začínají dominovat postupy známé z průmyslové výroby, statistiky a okamžitá rentabilita.

Zcela nedávno se mi například dostala do rukou k oponování práce z nejmenované univerzity, kde polovina citací byla získána na internetu. Nabízí se otázka, zda v takovém případě skutečně nezrušit univerzity a zavést studium založené na sběru údajů na internetu - záměrně nepoužívám termíny "data" nebo "informace".

Okamžitá rentabilita je nabíledni. Do tohoto mého subjektivního pohledu na věc bohužel přesně zapadá i v posledních týdnech vedený útok na Akademii věd. Osobně mám za léta spolupráce s odborníky z této respektované vědecké instituce jen ty nejlepší zkušenosti. Dnes je však možné čím dál více slýchat hlasy tvrdící, že základní výzkum nepotřebujeme, co je prioritou, je pouze výzkum pro podniky. Ty jsou vesměs vlastněné cizím kapitálem, proto musíme pochopit, že tomu rozhodně do kultivace české vědy nic není. Vlastně mu není skoro vůbec k ničemu.

Svět nebude jednodušší

K tomuto stavu notně přispíváme sami -současná společnost je posedlá zakládáním nových "univerzit" bez ohledu na to, zda jsou k mání odborníci, kteří by na nich učili a zejména vychovávali. Nemyslím, že by se tento svět zjednodušoval a poskytoval tak opodstatnění k úpadku vzdělávání. Naopak. Problémy náboženské, kulturní, sociální, obecně antropologické, ale i klimatické a jiné spíše narůstají a jednoho dne nás dostihnou naplno, pokud se tak již vlastně neděje. Naší reakcí na to je, že studium jazyků, historie a obecně humanitních oborů je silně redukováno právě proto, že na něj nelze uplatnit "algoritmický" postup - jak by bylo příjemné, kdybychom dokázali spočítat, proč lidská společenství fungovala, fungují tak, jak tomu je, a kdyby otázky naší budoucnosti, interakce kulturních okruhů a adaptací byly redukovatelné na konečnou množinu algoritmů. Zároveň dochází ještě k jednomu vedlejšímu efektu - pokud to necháme dojít tak daleko, že potlačíme (nemluvím o zrušení) studium našeho jazyka, historie a kultury jako takové, odkud vezmeme my a naši potomci vlastní identitu a ukotvenost? Bude to angličtina, Coca-Cola a Valentine’s day (rád bych podotkl, že tento jazyk mám ve velké oblibě, daný nápoj rád piji a onen svátek celkem respektuji)?

Nechci přílišně kritizovat současnou situaci, každý máme svou odpovědnost za její kvalitu. Pokud však přijmeme pravidla průmyslové výroby a jejich důslednou aplikaci na studium problémů tohoto světa, zároveň tak dáme najevo svou rezignaci na jakoukoliv kvalitu poznávání tohoto světa, nemluvě již o naší schopnosti řešit jeho problémy. A jak dál? Bohužel tou nejnepříjemnější cestou, vysokou úrovní maturit kontrolovaných státem (v našem, ale i státním zájmu, cožpak si každý soukromý podnik, co za něco stojí, nekontroluje kvalitu svých produktů?) a náročným studiem vysokých, ale i středních a odborných škol, kde vstup připravených uchazečů bude garantovat přiměřeně těžký odpovídající vstupní test. Plaťme za skutečné informace, budujme si své skutečné elity, které na toto zařazení mají schopnosti a jsou schopny to opakovaně dokazovat, buďme hrdí, že něco umíme, i když to nemusí být nutně okamžitě rentabilní. Recept je na to jednoduchý. Neslevovat z požadavků ve jménu "zlidovění" vzdělání a vědění a jeho vyhandlování za povšechné informace. Ne, nejsem elitář, jen mi je sympatické, když každý umí dobře to, co dělá, a to bez ohledu na to, zda má tu nebo onu odbornou, případně vysokou školu, nebo ne.

Miroslav Bárta

Vystudoval egyptologii a pravěkou a raně středověkou archeologii na UK v Praze. Po studiu egyptologie v Hamburku v roce 1997 obhájil doktorát a v roce 2002 se habilitoval pro obor egyptologie. Od roku 1998 přednáší na FF UK v Praze, v letech 2003-2004 působil jako profesor egyptologie na University of Philadelphia v USA.

Zabývá se především archeologií a historií 3. a 2. tisíciletí před Kristem. Předmětem jeho zájmu je také kulturně-historické pozadí Starého zákona. Od roku 1991 působil jako archeolog v Egyptě. Koordinoval v letech 2002-2003 první detailní satelitní snímkování pyramidových polí.

Autor:


Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Audi A5 2.0 TDI 2012 ·
Audi A5 2.0 TDI 2012 ·

r.v. 2012, naj. 77 112 km, diesel
650 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.