Egypťané poprvé po desetiletích svobodně volí, vítěze se dozvědí na jaře

V Egyptě začaly první parlamentní volby po pádu autokratického prezidenta Husního Mubaraka. Potrvají až do března příštího roku. Po dlouhých letech, kdy bylo o vítězi voleb rozhodnuto už dopředu, se Egypťané nedočkavě řadí před volebními místnostmi. Oproti krvavým protestům z posledních dnů probíhal první den voleb pokojně.

Egypťané čekali už od úsvitu v dlouhých frontách před hlasovacími místnostmi, které střeží policie i armáda. Mnozí z nich doufají, že po třiceti letech politické apatie mohou konečně skutečně rozhodovat o osudu své země.

Podle BBC fronty měřily až tři kilometry. Některé volební místnosti se kvůli administrativním problémům otevřely se zpožděním. Někde došel inkoust, jinde nedorazily včas volební lístky. Úřady hlásily i případy, kdy úředník monitorující regulérnost hlasování zabloudil cestou do volební místnosti. Hlasování proto bylo prodlouženo až do půlnoci.

Vládnoucí vojenská rada kvůli vysoké účasti voličů podle Reuters nechala volební místnosti otevřené o dvě hodiny déle do 21:00 místního času (20:00 SEČ). Přibližně 17 milionů voličů mohlo v pondělí a bude ještě moci v úterý dát hlas kandidátům v devíti provinciích, včetně Káhiry, Port Saídu, Alexandrie a Asijútu na jihu země. Jednotlivé vítěze by Egypťané mohli znát již ve středu, čeká se ale, že mnoho kandidátů čeká ještě druhé kolo 5. prosince, uvádí ČTK.

Favoritem voleb je Muslimské bratrstvo, největší a nejlépe organizovaná egyptská strana, která byla během Mubarakovy éry zakázaná. Možný úspěch islamistů soustředěných kolem strany Svoboda a spravedlnost znervózňuje stoupence liberálního a sekulárního státu.

Složité volby

Egypťané ode dneška až do 10. ledna volí 508 členů dolní komory parlamentu, od 29. ledna do 11. března budou vybírat zákonodárce do horní komory, která má 270 křesel. V obou případech jsou dvě třetiny zákonodárců voleny poměrným volebním systémem, jedna třetina systémem relativní většiny. Egyptské provincie byly rozděleny do tří skupin, ve kterých budou volby postupně probíhat. Jako první se k volbám vydali například obyvatelé Káhiry a Alexandrie. Prezidentské volby by se měly uskutečnit v polovině roku 2012.

"Nikdy jsem nevolila, protože jsem si nebyla jistá, že je to doopravdy. Tentokrát doufám, že ano, ale nevím to jistě. Nejdůležitější je, aby naše země byla civilizovaná a liberální, bez fanatiků," řekla se zřejmou narážkou na islamisty agentuře AP Šahíra Ahmedová před volební místností v Káhiře.

Ve stínu protestů

Volby se konají po devíti dnech krvavých protestů proti vojenské vládě polního maršála Husajna Tantávího, která převzala mocenské otěže po Mubarakově pádu v půlce února. Demonstranti generály podezírají, že si chtějí upevnit moc, a požadovali, aby vojenská vláda rezignovala ještě před začátkem voleb.

Střety s policií si vyžádaly 40 mrtvých. V pondělí ráno na káhirském náměstí Tahrír, které bylo  centrem revoluce proti Mubarakovi, stále zůstávalo několik tisíc odpůrců vojenského režimu.

Egyptský volební systém je velmi složitý. Přibližně 50 milionů voličů si vybírá z více než 40 politických stran a hnutí. Podle BBC budou první výsledky známy nejdříve v březnu. Přestože vojenská vláda oficiálně zakázala přítomnost zahraničních pozorovatelů, volby monitoruje řada mezinárodních organizací.