Mursí získal 5,76 milionu hlasů, Šafík skončil těsně druhý s 5,5 milionu hlasů. Velmi blízko k úspěchu měl i třetí v pořadí šéf malé levicové Strany důstojnosti Hamdín Sabbáhí se 4,82 milionu hlasů.
Kdo je kdoAhmad Šafík (70) - letecký maršál a poslední Mubarakův premiér (od ledna do března 2011). Ve svých dvaceti letech vstoupil do egyptského letectva, kde to dotáhl až na velitele leteckých sil (1996-2002) s hodností leteckého maršála. Poté působil až do loňska jako ministr civilního letectví. Muhammad Mursí (60) - šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP), kterou loni v dubnu založilo islamistické Muslimské bratrstvo. Pod jeho vedením vyhrála FJP jasně poslední parlamentní volby se ziskem 46 procent hlasů. Vystudoval inženýrství na Káhirské univerzitě, v roce 1982 získal doktorát na Jižní kalifornské univerzitě v USA. Tři roky poté se vrátil na univerzitu do Egypta. Mursí byl dříve členem výkonného výboru bratrstva a v letech 2000-2005 zasedal jako nezávislý v parlamentu. |
První kolo voleb se konalo 23. a 24. května a hlasovalo v něm 46 procent voličů, kteří se rozhodovali mezi 12 kandidáty, uvedl šéf volební komise Farúk Sultán. Expremiér Šafík, který sloužil ve vládě pod Husním Mubarakem, patřil podle průzkumů mezi favority, úspěch islamisty Mursího je o něco překvapivější.
Větší šance se totiž dávaly nezávislému kandidátovi Abdalu Munajnovi Abúl Futúhovi, který po rozchodu s populárním Muslimským bratrstvem získal podporu ultrakonzervativních salafistů.
Volební komise také informovala, že se u ní sešlo pět stížností na průběh voleb. Se stížnostmi se na ni obrátili mimo jiné i tři neúspěšní kandidáti Futúh, Sabbáhí a bývalý šéf Ligy arabských států Amr Músá, jenž skončil pátý s 10,9 procenta.
Poukazovali na údajné nesrovnalosti, manipulaci s hlasy a další porušování pravidel. Volební komise složená ze šesti soudců ale podle Reuters jejich stížnosti odmítla. Futúh podle Reuters jako zatím jediný z 12 uchazečů výsledky voleb bezprostředně odmítl a řekl, že je neuznává.
Zvolení nového prezidenta je považováno za milník egyptské revoluce, protože pak má armáda předat moc civilní vládě. Minulého dlouholetého prezidenta Husního Mubaraka smetly protivládní protesty loni v únoru.
Egypt byl po Tunisku druhou zemí, kde se během loňské vlny protivládních povstání na severu Afriky a na Blízkém východě zhroutil autoritářský režim. Tunisané se nové vlády i prezidenta dočkali už dříve.
Egypťané poměrně nedávno zvolili své nové zákonodárce, u moci nicméně zůstává armáda, která přispěla k svržení dlouholetého hegemona Mubaraka. Někteří analytici upozorňují, že slibovaný odchod mocné armády může být jen zdánlivý. "Armáda je jedinou institucí v zemi, která funguje... zatímco policie se nedokáže zorganizovat, aby udržela pořádek," tvrdí podle televize al-Arabíja specialista zabývající se Egyptem Tewfik Aclimandos z pařížské univerzity.
Otázkou zůstává i přesné vymezení pravomocí nového prezidenta. Ty by měla určit nová ústava. Shromáždění, které by mělo nový základní zákon připravit, ale zatím nevzniklo.
