Sulajmán byl šedou eminencí režimu bývalého prezidenta Husního Mubaraka, kterého loni v únoru smetla vlna lidových protestů. Volební komise v sobotu oznámila, že Sulajmán nezískal 30 tisíc podpisů pod svoji kandidaturu. Chybělo mu jich pouze 31. Zatím není jisté, jestli mu komise povolí potřebné podpisy ještě sehnat.
Komise vyřadila i favority islamistů Chajráta Šatira a Abú Hazíma Ismáíla. Prvního z nich vyškrtla kvůli obvinění v politickém procesu z dob minulého režimu, ultrakonzervativního Ismáíla pak diskvalifikoval fakt, že jeho matka před smrtí přijala americké občanství. První kolo prezidentských voleb se bude konat 23. a 24. května.
"Jsme připraveni a ochotni zaplatit za osvobození této země daleko větší cenu," prohlásil podle listu The New York Times Chajrát Šatir. "I kdybychom opět museli obětovat tisíce mučedníků, nedovolíme nepřátelům revoluce, aby ji zadusili," dodal muž, který během Mubarakova režimu strávil 12 let ve vězení.
Volby ve stínu mocné rozvědky
Politické pletichy oslabují v očích Egypťanů důvěryhodnost volební komise a v řadách islamistů vyvolaly paniku. Obávají se, že komisaři napodruhé Sulajmánovu kandidaturu schválí a do prezidentského křesla zamíří Mubarakúv klon, který se nijak netají svým odporem k islamistům ovládajícím parlament.
Nejhlasitější zastánce starých pořádků si navíc udržuje své kontakty v tajné službě. Jeho volební kampaň řídí bývalý vysoce postavený důstojník rozvědky a sám Sulajmán svoji kampaň před týdnem zahájil v sídle tajné služby. Tyto indicie vzbuzují obavy, že rozvědka bude stejně jako za starých časů odposlouchávat kandidáty a falšovat volby.
Islamisty ovládaný parlament proto před týdnem schválil zákon, který zakazuje kandidovat představitelům Mubarakova režimu. Normu evidentně namířenou proti Sulajmánovi ale ještě musí potvrdit vládnoucí armáda, která by se měla po prezidentských volbách vzdát moci.
