Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Egyptě to opět vře. Nový prezident se vydal v Mubarakových stopách

  13:57aktualizováno  21:36
Byl všemi chválen za roli, kterou sehrál při vyjednávání příměří mezi Izraelem a Hamasem. Už o pár hodin později si ale Muhammad Mursí radikálně upevnil své mocenské pozice. Nyní se mnozí bojí, že z něj bude nový diktátor a ulice egyptských měst ovládly nepokoje, při kterých utrpělo zranění na sto lidí.

Muhammad Mursí se stal egyptským prezidentem před pěti měsíci, když těsně zvítězil nad Ahmadem Šafíkem, posledním premiérem bývalého režimu Husního Mubaraka. Pocházel sice z islamistického Muslimského bratrstva, ale již krátce po hlasování se nechal slyšet, že bude "prezidentem všech".

Nástupu islamistů k moci se mnozí obávali. Bude to nový Írán? ptali se. Země se určitě stala konzervativnější, nicméně k žádným zásadním zvratům nedošlo. Tedy až doposud. Mursí si totiž pomocí dekretů pojistil neomezenou moc hned
na několika frontách.

Zaprvé zařídil, aby do jeho rozhodnutí nemohl nikdo zasahovat. Všechny své dekrety totiž označil za nezrušitelné justicí či kterýmkoli jiným státním orgánem.
A týká se to i dekretů, které vydal v minulosti a které již byly prohlášeny soudy za neplatné. Nyní opět nabývají účinnosti.

Nově také soudci nemohou rozpustit parlament ani rozhodovat o legitimitě ústavodárného výboru, která má sestavit nový základní zákon země. V parlamentu i v tomto výboru přitom mají hlavní slovo islamisté. Nikdo jim tak již do jejich práce nebude moci mluvit.

V ulicích se opět demonstruje

Práce na nové ústavě se již několik měsíců neposunuly kupředu. A to hlavně kvůli tomu, že výbor opustili už všichni liberální členové na protest proti neústupnosti islamistů a jejich neochotě ke kompromisům. Na síle tak získávají salafisté, kteří chtějí, aby bylo do ústavy včleněno islámské právo šaría.

Fotogalerie

Mursí všechny tyto pro mnohé překvapivé kroky uskutečnil jen 24 hodin poté, co ho pochválil americký prezident Barack Obama za roli ve vyjednávání o míru v Gaze. Opozice je zděšena a obává se toho, že Muslimské bratrstvo zemi zcela ovládne.

Na páteční odpoledne svolala protesty po celé zemi. Již krátce po poledni se v  Alexandrii střetli stoupenci a odpůrci Mursího, kteří po sobě házeli kameny. Při násilnostech bylo po celé zemi zraněno minumálně sto lidí. Kritici prezidenta rovněž zaútočili na místní sídlo Muslimského bratrstva, ze kterého vyházeli knihy a židle, jež poté na ulici zapálili. V plamenech skončila i některá sídla hnutí v dalších egyptských městech.

V egyptské metropoli se tisíce demonstrantů již tradičně shromáždilo na náměstí Tahrír. Požadovali Mursího odstoupení a nazývali jeho kroky převratem. V jednu chvíli je policisté začali rozhánět slzným plynem. Před prezidentským palácem se zase sešli prezidentovi příznivci. Mursí před ně krátce předstoupil a své činy hájil. Znovu zopakoval, že "je tu pro všechny Egypťany". "Nikdy bych nezneužil zákony pro svůj osobní prospěch," dodal egyptský vůdce.

Tisíce lidí z obou táborů se dnes po pátečních modlitbách střetly ve středomořské Alexandrii, v jihoegyptském Asijútu a v Gíze. Ve městech Suez, Port Saíd a Ismáílíja vzplály kanceláře Muslimského bratrstva, k němuž Mursí do nástupu do nejvyšší funkce patřil.

Bývalý prezidentský kandidát a vůdce opozice Muhammad Baradej (rovněž bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii) Mursího nařkl z uzurpování moci. "Mursí si uzurpoval veškerou státní moc a stal se z něj nový egyptský faraon," kritizoval Baradej prezidenta na Twitteru. Jak dodal, tento krok může mít hrozivé následky. Podobně reagoval i šéfredaktor deníku as-Savt Abdal Hálim Kandíl. "Mursí byl zvolen prezidentem, ale nyní se chová jako král," uvedl Kandíl.

Nový proces s Mubarakem

Muslimské bratrstvo ale kroky svého prezidenta brání. Mluvčí hnutí je označil za "revoluční a populární". Prý vše bylo nezbytné, aby "byla ochráněna revoluce". Mursí si prý nezajistil neomezenou moc, ale byl k tomu donucen zkorumpovaným Mubarakovým systémem.

A navíc je to prý jen dočasná záležitost. Jakmile bude platit nová ústava a fungovat nový parlament, prezidentovy dekrety platit přestanou. Jen málokdo tomu ale věří. "Mursí říkal, že bude prezidentem všech Egypťanů, ale ve skutečnosti je prezidentem jen Muslimského bratrstva," citoval list The Guardian Šádího Ghazálího, aktivistu, který se účastnil revoluce.

Zároveň egyptský prezident vydal ještě další dva dekrety, kterými se vypořádal s představiteli minulého režimu. Zbavil se generálního prokurátora Abdala Magída Mahmúda, který byl podle něj příliš spjatý s Mubarakem a který proti němu v minulých měsících několikrát ostře vystoupil.

Rovněž nařídil obnovení procesu s bývalým prezidentem a dalšími jeho lidmi kvůli zabíjení protestujících během revoluce. "Egypt potřebuje reformu soudnictví, i vzhledem k tomu, že prokurátor byl Mubarakův člověk. Udělat to ale způsobem, že dáte prezidentovi absolutní moc a imunitu, to není ta správná cesta," citovala agentura Reuters Habá Morájafovou z egyptské pobočky organizace Human Rights Watch.

Americké ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že čtvrteční prezidentovo oznámení u mnoha Egypťanů i u mezinárodního společenství vyvolává obavy. Konstatovalo, že jedním z cílů "revoluce" v Egyptě bylo zajistit, že moc nebude soustředěna v rukou jediného člověka nebo instituce, a vyzvalo všechny Egypťany, aby spory řešili poklidně a prostřednictvím demokratického dialogu.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Základní škola Rudé armády v čínské provincii S'-čchuan (21. ledna 2015)
Čínští komunisté bojují o dětské duše, ideologická výchova přitvrzuje

Čínská komunistická strana ve snaze udržet si loajalitu nastupujících generací zásadním způsobem reformovala ideologickou výchovu na školách. Učitelé studentům...  celý článek

Chilský básník Pablo Neruda získal v roce 1971 Nobelovu cenu za literaturu
Básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, spekuluje se o vraždě

Chilský básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, jak je uvedeno v úmrtním listu. Oznámil to podle agentury AFP mezinárodní tým expertů. Zatím však neodhalil...  celý článek

Milán, hlavní město Lombardie
V katalánských stopách. Benátsko a Lombardii čeká plebiscit o autonomii

V Lombardii a Benátsku se v neděli konají referenda o posílení autonomie. Jsou sice právně nezávazná, lze je však také vnímat jako součást odstředivých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.