Egypt slaví výročí arabského jara, i po letech umírají v ulicích lidé

  • 17
Miliony lidí protestovaly před čtyřmi lety v ulicích Egypta za demokratičtější režim a sociální jistoty. Revoluce, která získala název arabské jaro, vyvrcholila svržením prezidenta Husního Mubaraka. V následujících letech se v čele státu vystřídali dva prezidenti, podle demonstrantů se však nic nezměnilo. I při nynějších oslavách umírali v ulicích lidé.

Zijáda el-Elajmí byl před čtyřmi lety mezi miliony protestujících, kteří očekávali od převratu změnu k demokratičtějšímu Egyptu. „Chléb, svobodu, sociální jistoty a lidskou důstojnost,“ to byly podle agentury AFP nejen slogany, ale cíle aktivistů, kteří na káhirském náměstí Tahrír vytvořili hnutí, jež nakonec svrhlo Mubaraka.

Klíčový moment roku 2011 však podle aktivistů nakonec posun k lepšímu nepřinesl. „Čelíme stejnému autoritářskému režimu, stejné korupci a stejnému potlačování svobod,“ řekl Zijád agentuře AFP.

Demonstrace proti prezidentu Mubarakovi napomohly hlavně do té doby utlačovanému Muslimskému bratrstvu. Mubarak, který stál v čele Egypta dlouhých 30 let, po tlaku obyvatel v únoru 2011 rezignoval na svůj post a Muslimské bratrstvo vyneslo o rok později do čela státu Muhammada Mursího. 

Jeho vláda však trvala jen do roku 2013, dokud ho v armádním puči nenahradil generál Abdal Fattáh Sísí. Během několika týdnů zemřelo víc než 1 400 příznivců Mursího a stovky jsou jich ve vězení. Skoro čtyři desítky lidí byly odsouzeny k  trestu smrti. Po mezinárodních protestech proti rozsudku však v sobotu soud nařídil přezkoumání.

Muslimské bratrstvo se vrátilo do podobného stavu ilegality, ve kterém bylo za vlády Mubaraka. „Po čtyřech letech nyní bojujeme tvrdší bitvy proti režimu, který je ještě více násilný,“ řekl AFP člen Muslimského bratrstva Ammar Motaví.

Mubarak se může dostat na svobodu

Mubarak, kterého i po letech od převratu vidí lidé jako původce egyptských problémů, stanul kvůli násilným zásahům proti demonstrantům před soudem. Loni ho však soud obvinění zprostil (více čtěte zde). Mubarak si tak odpykává pouze tříletý trest za zpronevěru veřejných financí. Spolu s ním určil soud čtyřletý trest i jeho synům Aláovi a Gamalovi.

Egyptský vrchní soud pak před měsícem zažádal o obnovení procesu a Mubaraka tak dostal blíže ke svobodě. Jeho synové jsou od čtvrtka stíháni na svobodě. Egyptský trestní soud uvedl, že muži strávili ve vazbě maximální lhůtu, tedy 18 měsíců, a budou tak na svobodě až do obnoveného procesu, píše Reuters.

Rozhodnutí soudu vyvolalo v lidech vlnu nevole, protože ve vězení zůstaly desítky lidí, kteří proti Mubarakové režimu tehdy protestovaly v nepovolených demonstracích. „Je to ukázka toho, že nezáleží na tom, kolik korupce a útlaku politici spáchají; vždycky uniknou bez trestu,“ řekl Elajmí. 

Rozhodnutí pobouřilo i Mezinárodní federaci pro lidská práva (FIDH). „Egyptská justice ukázala, že má dvojí standardy. Na jedné straně propustí státní úředníky usvědčené z porušování lidských práv, na druhé potrestala dlouhodobým odnětím svobody ty, kteří se svá občanská a politická práva snažili uplatňovat,“ uvedla v prohlášení.

Oslavy už mají několik mrtvých

Výročí arabského jara tak znovu vytáhlo do ulic davy a přineslo napětí, které země už mnoho let nepamatuje. Policie zasahovala v několika městech. V Alexandrii se střetla se zhruba třemi stovkami příznivců zakázaného Muslimského bratrstva a zabila jednoho muže. Celkem během nedělních protestů přišlo o život 15 lidí a dalších nejméně 35 jich bylo zraněno.

V Káhiře také policie zasahovala proti demonstrantům slzným plynem a bezpečnostní opatření v zemi zesílila. Bezpečnostní složky přísně dohlížely i na stoupence sesazeného prezidenta Muhammada Mursího, kteří protestovali na náměstí Tahrír.

I státní složky plánovaly připomenutí výročí. Oslavy však prezident Sísí zrušil kvůli smrti saúdskoarabského krále Abadalláha. Egypt jako spřátelená země království vyhlásil už v sobotu sedmidenní státní smutek, uvedl web Egyptian street. Oslavy zrušily i všechny egyptské ambasády po celém světě.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video