Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Churchill chtěl ututlat styky Eduarda VIII. s nacisty, ukázaly archivy

  14:46aktualizováno  14:46
Winston Churchill se po druhé světové válce snažil zničit důkazy o sympatiích bývalého krále Eduarda VIII. k hitlerovskému Německu a plánech Berlína, jak jich využít. Ukázaly to dokumenty, které nyní zveřejnily britské archivy.

Wallis Simpsonová s manželem Edwardem, který se kvůli jejich sňatku vzdal královské koruny. | foto: Archiv Tv Nova

Britský Národní archiv ve čtvrtek zveřejnil další várku důvěrných dokumentů britské vlády, které byly podle agentury Bloomberg po léta skryté v tajné podzemní místnosti mimo dosah badatelů.

Je mezi nimi i přísně tajné memorandum z roku 1953, v němž Churchill píše americkému prezidentovi Dwightu Eisenhowerovi o existenci telegramů z dob druhé světové války, v nichž němečtí diplomaté hlásili do Berlína postoje vévody z Windsoru - tedy bývalého krále Eduarda VIII., který abdikoval v roce 1936.

Eduard VIII.

Třetí britský panovník z Windsorské dynastie stál v čele Británie pouhých 325 dní. Když po nástupu na trůn v lednu 1936 požádal o ruku Wallis Simpsonovou, vyvolal tím ústavní krizi. Vláda dala najevo, že Britové dvakrát rozvedenou Američanku za panovnici nepřijmou a pohrozila rezignací. Eduard VIII. dal přednost abdikaci, po níž mu byl udělen titul vévody z Windsoru. Na trůn po něm nastoupil Jiří VI., otec současné panovnice Alžběty II. Vévoda z Windsoru sympatizoval s fašismem, v roce 1937 se setkal s Adolfem Hitlerem. Po válce žádnou oficiální funkci nezastával, královská rodina jeho ženu nikdy nepřijala. Zemřel v roce 1972 na rakovinu jícnu. Wallis ho přežila o čtrnáct let.

zdroj: Wikipedia

„Je přesvědčen, že pokud by zůstal na trůnu, tak by se podařilo zabránit válce, sám se označuje za velkého stoupence mírového kompromisu s Německem,“ hlásila v červenci 1940 do Berlína depeše z neutrálního Portugalska, kde vévoda z Windsoru tou dobou pobýval. „Vévoda věří, že pokračující těžké bombardování připraví Anglii k uzavření míru,“ stojí dále v telegramu.

„Cokoliv si přeje“

Strýc dnešní panovnice Alžběty II. se trůnu vzdal, aby se mohl oženit s dvakrát rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. Pár se usadil ve Francii, po vypuknutí války se přestěhoval do Španělska. Vláda v Madridu sice byla formálně neutrální, udržovala ale blízké vazby na Německo, a proto se obrátila na Berlín s dotazem, co má s příslušníky královské rodiny dělat.

Německý ministr zahraničí Joachim Ribbentrop vydal příkaz k sledování vévodova domu. Jeho zájem ještě vzrostl, když mu bylo v soukromí řečeno, že „Windsor se ostře vyslovil proti Churchillovi a proti válce“. Zatímco zvažoval, jak postavu tehdy 46letého příslušníka královské rodiny využít k nacistickým plánům, vévoda s chotí se přesunuli do Portugalska.

„Vévoda se za každých okolností musí vrátit do Španělska,“ vzkázal Ribbentrop na Pyrenejský poloostrov s tím, že manželský pár k tomu má být „přesvědčen, či donucen“. Pokud by se podařilo vévodu dostat zpět do Španělska, hodlal mu Ribbentrop slíbit „cokoliv si přeje“ včetně „nástupu na britský trůn“.

Osudová žena

Příběh Wallis Simpsonové, kvůli níž se britský král vzdal trůnu

Churchill si byl dobře vědom nebezpečí, že nacisté mohou z vévody udělat alternativního monarchu. Jmenoval ho proto britským guvernérem na Bahamách a když se vévoda odjezdu z Evropy zpěčoval, pohrozil mu vojenským soudem.

Ribbentrop nechtěl, aby mu tak cenná kořist unikla. Přišel proto s Operací Willi, která počítala i s vévodovým únosem. Němečtí agenti měli bývalého krále přesvědčit k „dlouhé a veselé projížďce autem“, během níž by ho odvezli na hranice. Bezpečný přechod měla zajistit španělská tajná policie. Německý plán však selhal a vévoda z Windsoru strávil zbytek války v Karibiku.

Je to podvrh, tvrdil vévoda

Depeše popisující Operaci Willi se na konci války dostaly do rukou britské vlády. Tehdejší labouristický premiér Clement Attlee se s Churchillem shodl, že by mohly v případě zveřejnění napáchat velké škody a měly by být proto beze stopy zničeny.

Když se však Churchill v roce 1951 opět dostal k moci, se zděšením zjistil, že Attlee tak neučinil. O dva roky později Eisenhowerovi napsal, že telegramy by mohly „zanechat dojem, že vévoda byl v úzkém kontaktu s německými agenty a naslouchal neloajálním návrhům“.

Americký prezident, jemuž se v roce 1945 telegramy dostaly do ruky, věřil, že jejich zveřejnění nehrozí. Nevěděl však, že jsou ofoceny na mikrofilmu, který má v držení americké ministerstvo zahraničí. V 50. letech už o existenci telegramů vědělo příliš mnoho lidí a v roce 1957 byl jejich obsah zveřejněn. Vévoda z Windsoru tehdy prohlásil, že se jedná o „naprostý podvrh“.

Abdikace krále Eduarda ve filmovém týdeníku:

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odstranění sochy generála Roberta Leeho v New Orleans (19. května 2017)
Sochy prapradědečka patří do muzea, souhlasí potomek generála Leeho

Potomek konfederačního generála Roberta Leeho souhlasí s tím, aby sochy jeho předka zmizely z veřejného prostoru. Svým prohlášením reagoval Robert Lee, který...  celý článek

Slovenský ministr školství Peter Plavčan
Slovenský ministr školství po aféře s dotacemi odstoupil z funkce

Slovenský ministr školství Peter Plavčan odstoupil po aféře s podezřením na netransparentní rozdělování dotací z evropských fondů z funkce. K výměně ho ve...  celý článek

Léky proti bolesti na bázi opioidů v lékárně v Ohiu (20. června 2017)
Amerika, národ narkomanů. Epidemii opioidů zažehly farmaceutické firmy

Opiáty ročně zabijí ve Spojených státech stejný počet lidí jako střelné zbraně či dopravní nehody. Problém dospěl tak daleko, že prezident Donald Trump se...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.