O akčním plánu pro boj s epidemií eboly odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) informovali ve čtvrtek. Zahrnuje opatření ve čtveřici zemí západní Afriky zasažených nákazou této krvácivé horečky. Smrtící virus se objevil poprvé konce loňského roku v Guinei a již v únoru překročil hranice a začal decimovat Libérii a Sierru Leone. Koncem července do výčtu zemí postižených epidemií přibyla také Nigérie.
K vymýcení nákazy bude podle WHO zapotřebí zacílit i na takové otázky, jako je hygiena, bezpečnost vody a potravin nebo vzdělávání. Masivní a koordinovaná mezinárodní odpověď je nutností, varují odborníci. „Opatření musí být přijata v oblastech s častým výskytem přenosu a zejména musí být pozornost věnována zastavení přenosu v hlavních městech a velkých přístavech,“ nabádají experti.
Ti již dříve s ohledem na rozšíření eboly i v hlavních městech včetně největší africké metropole, nigerijského Lagosu, upozorňovali, že nynější epidemie představuje mezinárodní hrozbu.
V Demokratické republice Kongo řádí jiný kmen eboly
Nedávný výskyt eboly v Demokratické republice Kongo (více o tom zde) nicméně s nynější nákazou v západní Africe podle posledních informací nesouvisí, jde o zcela jiný kmen viru. Ebolou se tam infikovala místní žena poté, co vykuchala v přírodě volně žijící zvíře, které ulovil její manžel, informovala WHO ve své zprávě. Nedlouho poté se u nyní projevily příznaky odpovídající ebole a krátce nato zemřela. Nakazili se od ní ale další lidé.
Stejný scénář, kdy jediný nemocný nakazil řadu dalších lidí, se odehrál již dříve v případě muže, který zavlekl nákazu do Nigérie. Ebolu tam přinesl cestující z Libérie, který po příletu do hlavního města zkolaboval a o několik dní později zemřel. Nakazilo se ale od něj několik lidí, včetně ošetřujících zdravotníků, a ti nemoc rozšířili dál. Podle posledních zpráv se poprvé ebola vyskytla i mimo Lagos - nákazu potvrdil podle BBC významný přístav u ropných nalezišť v deltě Nigeru Port Harcourt.
Podívejte se na reportáž o epidemii eboly v Africe:
2. srpna 2014 |
Nynější epidemie eboly v západní Africe je vůbec nejhorší od objevu viru v roce 1976. Na svědomí má už nejméně 1 552 životů a další každým dnem přibývají. Bezprecedentní je nejen tím, že překročila hranice hned několika států a udeřila i mimo odlehlé oblasti, ale také počtem nakažených mezi zdravotnickým personálem. Těch je téměř 250, mezi nimi i lékaři a zdravotní sestry ze západních zemí, dobře obeznámení s nutností dodržovat přísná bezpečnostní opatření.
Ebola patří mezi nejagresivnější viry, s jakými se kdy lidstvo setkalo. Přenáší se stykem s tělními tekutinami infikovaného. Inkubační doba se pohybuje od dvou dní do tří týdnů. Mezi prvotní příznaky patří vysoká teplota, nevolnost, zvracení nebo průjem. V pozdějším stádiu nemoci nastoupí krvácivé projevy.
Proti ebole v současnosti neexistuje žádný lék ani vakcína, které by prošly klinickými testy. Odborníci z WHO nicméně s přihlédnutím k mimořádně nebezpečnému vývoji epidemie odsouhlasili použití i experimentálních léků a vakcín. První takovéto očkování proti ebole by mohlo být na zdravých dobrovolnících podle BBC otestováno na Britských ostrovech již v září.
Byť úspěšnost takovéto vakcíny je značně nejistá, přináší naději. Úmrtnost u nákazy ebolou se může vyšplhat i na 90 procent. V případě nynější epidemie v západní Africe se pohybuje okolo 50 procent. Celkový počet nakažených ve všech čtyřech nejhůře zasažených zemích už přesáhl tři tisíce. Jde však pouze o evidované případy. Skutečný počet infikovaných by podle WHO mohl být dvakrát až čtyřikrát vyšší.
