"Projekt raketové obrany proto považujeme za nový prostředek kolektivní obrany..., bezpečnostní deštník pro tuto demokratickou společnost, a proto obecně podporujeme tento projekt," stojí v prohlášení Dzurindy v místním tiskovém klubu. Agentura podotýká, že šlo o jeden ze vzácných případů podpory plánu vlády prezidenta George Bushe vybudovat raketový systém proti hrozbě balistických střel ze strany některých "nezodpovědných" států ve světě, a to i za cenu upuštění od rusko-americké Smlouvy o nerozmísťování systémů protiraketové obrany (ABM - Anti Ballistic Missiles) z roku 1972.
Na otázku, jaký má být osud ABM, slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan odpověděl, že tato smlouva hrála mnoho let kladnou roli, ale její budoucnost vyplyne z výsledků konzultací Spojených států s partnery. Dzurinda dále řekl, že nyní je správný čas pro to, aby NATO přijalo další země střední a východní Evropy, protože za několik málo let, možná za pět let, bude Rusko ekonomicky silnější. Moskva je proti rozšíření NATO o bývalé evropské spojence někdejšího Sovětského svazu v obavě, že tento vývoj bude namířen proti Rusku.
"Řekl jsem prezidentovi (Bushovi), že Slovensko není zvlášť velká země, ale že chceme být silným spojencem Spojených států. Jeho odpovědí bylo, že není důležité, zda je země velká nebo menší. Za důležité označil mít velké srdce," řekl Dzurinda ke čtvrtečnímu přijetí americkým prezidentem. Reuters poznamenal, že v loňské předvolební kampani si Bush spletl Slovensko s bývalou jugoslávskou republikou Slovinskem. Otázka integrace Slovenska do NATO patřila k hlavním námětům Dzurindovy čtyřdenní oficiální návštěvy USA, kterou zahájil ve středu.
Před odletem z USA se má Dzurinda zúčastnit exhibičního tenisového turnaje, kde změří síly také slovenské hokejové hvězdy Miroslav Šatan, Peter Štastný a Peter Bondra.
- sobota 9. června 2001
