Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Džihádisté z Číny patří k nejdrsnějším. Stát napomáhá jejich radikalizaci

  19:47aktualizováno  19:47
Džihádisté s kořeny v Číně patří při bojích v Sýrii k těm nejdrsnějším. Jsou nesmlouvaví, dobře organizovaní a zaměřují se na sebevražedné atentáty. Čína má ovšem obavy z jejich případného návratu. Na druhé straně drsným přístupem vůči vlastním muslimům sama napomáhá jejich radikalizaci.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: AP

Islamisté na Blízkém východě si prý čínské bojovníky z Turkistánské islámské strany nemohou vynachválit.

Sice neumějí arabsky, ale to je tak jediná jejich nevýhoda. Vynahrazují ji odhodlaností při střetech s vládními silami syrského prezidenta Bašára Asada a jeho spojenců, jsou dobře organizovaní, tvrdí, nesmlouvaví a nebojácní. Podle syrských tajných služeb jsou jejich „specialitou“ sebevražedné atentáty a podvratná činnost na území nepřítele.

„Jsou to lvi pozemních operací,“ citoval list The Washington Post islamistu Abú Dardá al-Šamího, který prý po boku čínských džihádistů bojoval v severní Sýrii.

Prim hrají Ujguři

Čínští stoupenci džihádu nevstoupili jen do řad Islámského státu, ale posílili také islamisty z Fronty dobytí Sýrie, dříve známé jako an-Nusrá, nebo ultrakonzervativní frakce, jako je Ahrar al-Šám.

Čínská opatření proti muslimským Ujgurům

Čínské úřady zavedly v ujgurské provincii Sin-ťiang celou řadu restriktivních opatření. Mnohá z nich mají opačný účinek, než bylo zamýšleno – vedou k větší podpoře islámského extremismu:

  • Rodiče nesmějí dávat dětem muslimská jména, jako jsou třeba Saddám, Mekka, Islám, Džihád, Muhammad či Korán.

  • Muži mají zákaz dlouhých plnovousů, ženy se zahaleným obličejem nesmějí na nádraží a letiště.

Čína opatření zdůvodňuje bojem proti islámskému extremismu.

Ramí Abdurrahmán, který stojí v čele syrské organizace pro lidská práva sídlící v anglickém Coventry, odhaduje, že v Sýrii dnes působí okolo 5 000 bojovníků pocházejících z čínského území. V převážné většině jde o Ujgury. Mnozí s sebou navíc mají své rodiny.

Čínské zdroje sice uvádějí menší počty – tamní protiteroristický expert Li Wej hovoří o několika stovkách čínských džihádistů – přesto mají pekingské úřady silné obavy z jejich návratu do Číny. „Tito lidé nejenže se přidali k silám mezinárodního terorismu, ale jednoho dne by se mohli vrátit domů a ohrozit čínskou národní bezpečnost,“ dodal Li Wej pro agenturu AP.

Právě tato obava vedla k větší spolupráci mezi čínskými a syrskými tajnými službami. Číňané se prý přímo na místě snaží zjišťovat, co jsou oni džihádisté zač, a získat o nich maximum informací. Tuší, že by se to mohlo hodit.

Kdo vyrábí extremisty

Turkistánská islámská strana je jen jiným názvem pro radikální Islámské hnutí Východního Turkistánu, které má v plánu odtrhnout provincii Sin-ťiang od Číny a v novém státě, Turkistánu, zavést radikální islámský režim. V regionu má však jen minimální podporu, většina z asi deseti milionů čínských Ujgurů násilný odboj odmítá.

Nejen organizace pro lidská práva proto zdůrazňují, že rozhodně nelze přijmout myšlenku, že každý Ujgur rovná se přinejmenším potenciální terorista, jak se realitu v Sin-ťiangu snaží interpretovat Peking.

Ujguři si – podobně jako Tibeťané – stěžují, že jsou ve vlastní zemi obyvateli druhé kategorie a že je čínské úřady diskriminují. Peking se totiž v rámci svého „boje s islámským terorem“ v provincii Sin-ťiang často uchyluje k porušování základních lidských práv a svobod. Tamní úřady například zakazují mužům dlouhé plnovousy, nově také islámsky znějící jména pro děti a mnoho dalšího. Bojujeme tak proti islámskému extremismu, tvrdí čínské úřady.

Mnozí znalci tamní scény však varují, že podobné sekýrování může způsobit pravý opak deklarovaného cíle Pekingu. Ujgurové se právě kvůli němu mohou dále radikalizovat, a to v daleko větším počtu. Otázka tak zní, zda si Číňané svým drsným přístupem džihádisty tak trochu nevyrábějí sami.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zemětřesení poničilo budovy v hlavním městě Mexika (19. září 2017)
Jih Mexika zasáhlo silné zemětřesení, zemřelo více než sto lidí

Jih Mexika zasáhlo další silné zemětřesení. Otřesy o síle 7,1 třásly domy hlavním městě a tisíce lidí prchaly do ulici. Nejméně 119 lidí podle agentury Reuters...  celý článek

Záchranáři a dobrovolníci prohledávají trosky domů v Mexico City. (19. září...
Zemětřesení v Mexiku pohřbilo 22 dětí ve škole, zemřelo přes 240 lidí

Při úterním zemětřesení v Mexiku zahynulo nejméně 248 lidí, z toho více než polovina v hlavním městě země. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na...  celý článek

Policie v USA zastřelila studenta univerzity v Georgii
VIDEO: Zastřelte mě, prosil mladý intersexuál v Georgii. Policista poslechl

Amerika diskutuje o smrti LGBT aktivisty, který v noci na neděli zemřel na půdě vysoké školy ve státě Georgia. Intersexuála se sebevražednými sklony zastřelil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.