Když předseda senátu brněnského krajského soudu vynesl rozsudek, dvojnásobný vrah Martin Poslušný nehnul ani brvou. Přestože mu soud vyměřil výjimečný trest ve výši 17 a půl roku.
Ani znalci nedokázali rozluštit, jak je možné, že tento - až do svých jednačtyřiceti let - bezúhonný člověk, spáchal tak brutální čin.
Poslušný loni 27. srpna v Rakvicích na Břeclavsku sekyrou usmrtil muže a jeho družku, s nimiž se krátce předtím seznámil v hospodě.
"Chtěl bych se omluvit všem, kterým jsem ublížil a upřímně svého činu lituji," pronesl bez sebemenšího náznaku pohnutí robustní muž na závěr procesu.
Do svízelné životní situace přivedly vraha automaty
Obžalovaný dříve řádně pracoval, staral se o ženu a dceru. Vězeňské mříže poznal z druhé strany, před časem byl strážným ve vinařické věznici, kde si udělal dokonce maturitu.
Provozoval také hospodu a naposled pracoval jako řidič.
Jeho životní debakl odstartovala hra na automatech, dostal se do dluhů, které se vyšplhaly na bezmála dvě stě tisíc korun. V zoufalství chtěl původně spáchat sebevraždu.
Loni v srpnu byl na dně, a tak se vydal na jižní Moravu. Po bezcílném bloumání poblíž Znojma se přesunul do Rakvic, kde před časem strávili s manželkou podařenou dovolenou.
"U rybníka jsem se ptal rybářů, jak je tam hluboko s tím, že tam skočím. Pak jsem se ale stavil v hospodě, kde mně nějací lidé navrhli, abych si přisedl. Popíjeli jsme pálenku a ti dva mě pak pozvali domů," začal popisovat policistům průběh osudného dne Martin Poslušný.
Hostitele ubil sekerou
Bylo už nad ránem, když se ostatní hosté vytratili.
Tehdy se devětatřicetiletý Ivo Havlík dostal s novým známým do sporu. Podle vyjádření obžalovaného se s hostitelem neshodli, jestli jsou lepší lidé Moraváci, anebo "Čížci".
"Začal se do mě navážet, tak jsem vzal kámen a zezadu ho praštil do hlavy. Pak jsem popadl sekeru a ještě ho dvakrát uhodil," vykreslil policistům Poslušný chvíli, kdy v něm podle znalce vzkypěla nahromaděná zlost.
Načež vkročil do domu, kde spala Havlíkova šestačtyřicetiletá družka Helena Průdková a také jí zasadil dvě rány sekerou. Potom vzal peněženku, strhl mrtvé z krku řetízek a další šperky a sebral dvě platební karty.
Favoritem mrtvých hostitelů odjel do Hustopečí, kde vybral z karet celkem šestnáct tisíc korun. Pak se přemístil do Brna, kde auto zaparkoval na Křídlovické ulici.
"Šperky jsem dal do zastavárny, kde mi za ně dali 1500 korun. V herně na rohu Pekařské jsem ty peníze hned prohrál," popisoval obžalovaný, který se po dvou dnech sám přihlásil na policii.
"Měl jsem strach, abych nespáchal sebevraždu nebo neudělal ještě větší blbost," odůvodnil.
Znalci neshledali na osobnosti násilníka nic patologického. Podle psycholožky Marcely Langové - Šindelářové šlo o nadprůměrně inteligentního, spíše uzavřeného člověka, který své emoce nedává příliš najevo.
Vrah byl příčetný a dobře věděl co dělá
"Je to egocentrický jedinec, pro něhož jsou peníze prvořadou hodnotou. V hloubi jeho osobnosti je zesílená náboj agresivity," popsala psycholožka.
Psychiatr František Skřivánek zjistil u obžalovaného návykové hráčství, což ale není totéž jako hráčství patologické. Kvůli této své vášni je s druhou manželkou v rozvodovém řízení.
"V době činu byl obžalovaný jen lehce opilý. Mohl rozpoznat nebezpečnost svého jednání a také je plně ovládat," doplnil psychiatr.
Státní zástupce Ivan Hrazdira navrhoval pro pachatele výjimečný trest a našel u něj jen jedinou polehčující okolností, a to dosavadní bezúhonnost.
Obhájkyně Margit Beranová argumentovala tím, že za vším stojí lidské selhání, kdy muž nedokázal vypořádat s hráčskou vášní. "Nejednalo se o loupežnou vraždu. Můj klient odjel do Rakvic původně ukončit svůj život, ale pud sebezáchovy ho zastavil," řekla obhájkyně.
Senát nakonec akceptoval návrh státního zástupce a sáhl k výjimečnému trestu. Podle něj usvědčuje pachatele kromě doznání řada důkazů.
Poslušný vraždil kvůli penězům
"Posoudili jsme oba činy odděleně, přičemž druhá vražda je mnohem závažnější. Obžalovaný usmrtil zcela bezbrannou spící ženu ze zištných důvodů a aby zakryl první čin," odůvodnil verdikt předseda senátu Aleš Novotný.
Podle něj u první vraždy mohla být impulzem nějaká malicherná pohnutka, která v pachateli vyvolala hněv. Při druhém činu si ale počínal s jasným záměrem odstranit svědka a opatřit si další peníze, které vzápětí opět nasypal do automatu.
Soud zvolil nakonec trest ve spodní hranici sazby, která může činit až pětadvacet let, anebo doživotí.
