Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hollande mezi dvěma ženami, Francii baví prezidentův milostný život

  19:36aktualizováno  19:36
Zdánlivě normální a nevýrazný francouzský prezident Francois Hollande baví Francouze svým milostným životem. V knihkupectvích se objevila kniha Mezi dvěma ohni, popisující boj dvou Hollandových osudových žen - Ségolene Royalové a Valérie Trierweilerové.

Současná a bývalá partnerka francouzského prezidenta Françoise Hollanda. Vlevo novinářka Valérie Trierweilerová, vpravo politička Ségolene Royalová, která kandidovala na prezidentku Francie v roce 2007 a prohrála s Nicolasem Sarkozym. | foto: Profimedia.cz

Když francouzský prezident Francois Hollande na jaře bojoval o nejvyšší úřad v zemi, sázel na svou obyčejnost. Věděl, že Francouzi už jsou unaveni excentrickým a všudypřítomným Nicolasem Sarkozym, mužem teatrálních gest, který jim vládl předchozích pět let.

Navíc se zdálo, že socialistovi s tváří daňového úředníka a přezdívkou pan Normální ani nic jiného nezbývá. Uplynulo však sotva čtvrt roku od jeho jmenování a je nasnadě, že předvolební odhodlání nezahlcovat občany zkazkami ze svého soukromí (jako se to dělo za Sarkozyho) se mu moc nedaří.

Svědčí o tom pulty knihkupců, na nichž se objevily tři knihy s obdobným tématem: boj dvou Hollandových žen Ségolene Royalové a Valérie Trierweilerové.

Detaily z Elysejského paláce

Zatím poslední kniha se jmenuje Mezi dvěma ohni (Entre deux feux) a napsaly ji novinářky Anna Cabanová z přestižního týdeníku Le Point a Anne Rosencherová z měsíčníku Marianne.

Více než dvousetstránkové dílo vydané nakladatelstvím Grasset popisuje v zemi všeobecně známou nevraživost mezi oběma ženami, ale doplňuje ji celou řadou nových a mnohdy pikantních detailů. Podle pondělní recenze Josepha Bamata z televizní stanice France 24 jde o "nejlépe vyzdrojované" dílo s "novými rozhovory s hlavními protagonisty a jejich důvěrníky".

Dramatický příběh z Elysejského paláce začíná i končí proslulou scénou z červnových voleb do francouzského parlamentu. Nová první dáma Valerie Trierweilerová tehdy před hlasováním napsala na svůj twitterový účet krátkou zprávu, v níž podpořila soupeře Ségolene Royalové Oliviera Falorniho. Ten nakonec uspěl a zklamaná Royalová Trierweilerovou nařkla, že to je její vina.

Podle nové knihy je však tento incident pouhou špičkou ledovce dlouholeté nenávisti mezi oběma Francouzkami. Řevnivost prý propukla už před deseti lety, když Hollande žil se svou stranickou kolegyní Royalovou. Dosud se začátek vztahu dříve nenápadného poradce socialistických předsedů a Trierweilerové datoval od roku 2005. Nyní devětapadesátiletá politička však na nevěru svého partnera s o dvanáct let mladší politickou reportérkou týdeníku Paris Match přišla už v roce 2002.

Vláda pod dohledem "Rotvajlera"

Když to Royalová zjistila, zavolala Trierweilerové do kanceláře a vynadala jí. Novinářku varovala, že "bude litovat", a pak se snažila, aby vedení týdeníku Trierweilerovou vyhodilo nebo jí alespoň zakázalo psát o socialistech (a tím pádem se setkávat s Hollandem).

To se však nestalo a o pět let později Hollande svou partnerku a matku svých čtyř dětí po 30 letech oficiálně opustil (v témže roce Royalová neúspěšně kandidovala na prezidentku).

Trierweilerová tedy "zvítězila", podle knihy se však Royalové pořád bojí a žárlí na ni. Všemožně se proto snaží, aby se s ní Hollande nesetkával, a jistým způsobem tahá za nitky současné politické scény. To, že Royalová nezískala v socialistické vládě žádné místo, je údajně její práce. Není od věci připomenout, že se Trierweilerové přezdívá Rotvajler.

Noření do hlubin milostného trojúhelníku francouzského prezidenta může připomenout spíše lacinou harlequinku než práci etablovaných novinářek. Rozbroje mezi oběma ženami však podle některých vrhají špatné světlo hlavně na Hollanda, jímž silné ženy vláčí. V knize působí jako nerozhodný a neschopný převzít odpovědnost v osobních záležitostech, což mu na popularitě nepřidává.

Podle průzkumu společnosti TNS-Sofres pro francouzský Figaro Magazine je vůbec nejméně oblíbeným prezidentem po 100 dnech v úřadu. Získal padesát procent, méně než Jacques Chirac v roce 2002. Sarkozy měl po 100 dnech v úřadu podporu 64 procent lidí.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie na místě, kde řidič najel do davu lidí  (20. prosince 2016)
Útoky automobilem v Evropě se za poslední rok prudce množí

Evropa zažila za poslední roky už mnoho útoků provedených automobily, většinou s teroristickým motivem. Téměř polovina z nich se však stala jen za poslední...  celý článek

Ilustrační foto.
V Hongkongu odsoudili českého seniora za pašování drog, dostal 27 let

Soud v Hongkongu ve čtvrtek poslal na 27 let do vězení třiašedesátiletého českého občana za pašování drog. Muž se zřejmě neodvolá, protože by to zpomalilo...  celý článek

Pauline Hansonová přišla na jednání senátu v muslimském oblečení ve snaze...
Australská politička přišla do parlamentu v burce, sklidila kritiku

Australská senátorka Pauline Hansonová vyvolala pozdvižení, když ve čtvrtek přišla na jednání komory oblečená do černé burky. Vůdkyně protiimigrační strany...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.