Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Za dvě třetiny rakovin může náhoda, tvrdí vědci z USA. Onkolog nesouhlasí

  • 308
Podle nové studie vědců z americké univerzity Johnse Hopkinse až dvě třetiny typů rakoviny pochází z nahodilé mutace buněk, nikoli z genetických předpokladů či vnějších faktorů. Podle českého onkologa Luboše Petruželky však vnější faktory jako kouření či špatný životní styl hrají při vzniku rakovinného bujení svou roli vždy.

Základní otázkou výzkumu bylo, proč jsou některé tkáně až milionkrát náchylnější ke vzniku rakoviny než jiné. Vědci proto zanalyzovali 31 typů rakoviny. Zjistili, že 22 z nich vzniklo především kvůli nahodilým mutacím DNA při běžném buněčném dělení, píše se v magazínu Science.

Do kategorie zhoubného bujení, které vychází zejména z mutací, řadí mimo jiné rakovinu krve, slinivky břišní, varlat, vaječníků a mozku. Pacienti s těmito druhy rakoviny mají podle výzkumníků pouze „biologickou smůlu“.

Vnější vlivy rozvoje rakoviny

Vliv prostředí a životního stylu je patrný u velké části nádorových onemocnění, například obezita a nedostatek pohybu. Další rizikové faktory jsou zvýšený příjem alkoholu, kouření nebo nízký příjem vlákniny. Vliv mají také další rakovinotvorné chemické látky. Například radioaktivní radon (uvolňující se z půdy i z cigaret a hromadící se v obydlích) je důležitým faktorem u karcinomu plic.

Zdroj: Wikipedia

Podle profesora Luboše Petruželky, přednosty Onkologické kliniky 1. LF UK, VFN a ÚVN však i u těchto typů rakoviny vždy hrají roli ve větší či menší míře vnější faktory. „Co se týče genetických, neboli vrozených rakovin, tak těch je v podstatě do osmi procent. Mutace samozřejmě vznikají a dávají nový charakter dané buňce, ve které vzniká rakovinná buňka. Ale na těchto mutacích se podílejí i zevní faktory,“ vysvětlil pro iDNES.cz.

Zdravý životní styl je důležitý

Vzdání se zdravého životního stylu tak rozhodně není správnou cestou, připomíná i server BBC. „Studie ukazuje, že kouření a další špatné životní zvyky mohou zvyšovat riziko, že člověk onemocní rakovinou. Změnit naše životní zvyklosti bude velmi užitečné pro předcházení některých rakovin, ale nebude zvlášť užitečné vůči jiným typům rakoviny,“ uvedl ve studii onkolog Cristian Tomasetti.

„Co se týče rakovin s největším výskytem, jako je například karcinom plic, tak tam mutace vznikají v podstatě pouze u nekuřáků, což je asi v deseti procentech. U kolorektálních karcinomů tam mají vliv vnější faktory, avšak mutace hrají v určité míře také roli,“ upozorňuje Petruželka.

Americká studie také uvádí, které typy rakoviny jsou způsobené zejména vnějšími faktory. K těm patří především rakoviny kůže, plic a tlustého střeva, ale například i hlasivek.

Česká republika a výskyt rakoviny

Výzkum Univerzity Johnse Hopkinse nezahrnoval všechny typy rakovin. Nezabýval se rakovinami prsů a prostaty, protože u nich američtí vědci nebyli schopni spolehlivě vyhodnotit dělení buněk. Ty přitom patří k nejčastějším zhoubným onemocněním.

Na celém světě každý rok onemocní rakovinou více než 14 milionů lidí. Více než osm milionů jich zemře. V České republice je nemocných rok od roku více. Rakovinou tlustého střeva a konečníku ročně v Česku onemocní více než 7 500 lidí, téměř čtyři tisíce zemřou.

Vir spalniček zabil rakovinu. Ženu naočkovali dávkou pro miliony lidí

„Většina těchto ztrát je zbytečných, protože jde o preventabilní onemocnění,“ sdělil v únoru letošního roku iDNES.cz přednosta interní kliniky ÚVN Praha a místopředseda gastroenterologické společnosti Miroslav Zavoral (více čtěte zde). V četnosti výskytu rakoviny tlustého střeva Česká republika dlouhodobě obsazuje 1. místo v Evropě, uvádí server České onkologické společnosti.

Nejčastějším zhoubným onemocněním u mužů je v Česku karcinom plic; výrazně však přibývá také karcinomů tlustého střeva, konečníku a prostaty. Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným onemocněním u českých žen. Ročně jím onemocní více než 6 500 z nich.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video