Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dvě třetiny Čechů si přejí, aby Benešovy dekrety platily dál

  18:20aktualizováno  18:20
Benešovy dekrety mají platit dál, vyslovily se dvě třetiny lidí v průzkumu CVVM. Přitom před dvěma lety to byla jen poloviny respondentů ve stejném šetření. Odsun sudetských Němců pokládá v současnosti za spravedlivý necelá polovina dotázaných, což je méně než v minulých letech.
Počet lidí, kteří chtějí zachovat platnost Benešových dekretů, stoupá. Nyní má dvoutřetinovou podporu v populaci, ukázal průzkum. Ilustrační foto

Počet lidí, kteří chtějí zachovat platnost Benešových dekretů, stoupá. Nyní má dvoutřetinovou podporu v populaci, ukázal průzkum. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Do roku 2005 se pro další platnost dekretů stabilně vyslovovaly zhruba dvě třetiny respondentů. V posledních dvou šetřeních CVVM v letech 2006 a 2007 si to samé ovšem myslela pouze polovina dotázaných, z čehož byl podle CVVM zřejmý určitý kritičtější vztah respondentů k další platnosti dekretů.

Názory na platnost Benešových dekretů

Teď se však k názoru, že Benešovy dekrety by měly platit i nadále, opět kloní 65 procent lidí. Osm procent dotázaných se naopak domnívá, že by měly být zrušeny. Zbytek oslovených se k problematice nevyjádřil.

Co se týče odsunu sudetských Němců po druhé světové válce, pozvolna ubývá jeho zastánců. Za nespravedlivý jej momentálně považuje 36 procent dotázaných. Různé věkové skupiny obyvatel ale vnímají tento problém rozdílně. Ve skupině nad 60 let pokládá odsun za spravedlivý více než 60 procent dotázaných, zatímco mezi lidmi mladšími 30 let zastává stejný názor pouze 31 procent respondentů. Podle CVVM tu svou roli hraje skutečnost, že mladí lidé se o problematiku odsunu příliš nezajímají.

Názory na odsun sudetských Němců

Více než polovina dotázaných (55 procent) se domnívá, že Benešovy dekrety negativně ovlivňují vztahy s Německem. Podle 31 procent respondentů platí totéž o vztazích s Rakouskem a podle 16 procent respondentů i o vztazích s Maďarskem. Průzkum zkoumal vzorek 1 082 respondentů starších 15 let.

Názory na odsun podle věku

Jako Benešovy dekrety jsou označovány výnosy prezidenta z období od května do července 1945, které řídily chod státu bezprostředně po skončení druhé světové války. Některé z nich se týkaly vyvlastnění a zbavení občanských práv příslušníků německé a maďarské národnostní menšiny.

V nedávné době se o Benešových dekretech mluvilo v souvislosti s dokončením ratifikace lisabonské smlouvy v Česku. Prezident Václav Klaus si jako podmínku podpisu smlouvy stanovil získání trvalé výjimky z Listiny základních práv EU.

OTESTUJTE SE

Kvíz iDNES.cz vyzkouší vaše znalosti o Lisabonské smlouvě

Prezident se obával toho, že listina otevře cestu k prolomení dekretů. Summit EU pak rozhodl o tom, že Česko požadovanou výjimku dostane. Prezident poté oznámil, že další podmínky klást nebude.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Na jihu zůstávají desítky lidí bez elektřiny, některé vlaky pojedou až zítra

Po bouřce z noci na sobotu zůstaly v jižních Čechách stovky lidí bez elektřiny. Většina poruch už se během soboty a v noci na neděli podařila opravit, přesto...  celý článek

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.