Poslanec Miloš Melčák na projednávání své stížnosti u Ústavního soudu v Brně. (10. září 2009)

Poslanec Miloš Melčák na projednávání své stížnosti u Ústavního soudu v Brně. (10. září 2009) | foto: Radek Miča, MAFRA

Dvě třetiny Čechů odsoudily Melčákovu stížnost na volby, ukázal průzkum

  • 7
Hlavní příčinou politické krize, kterou zavinilo zrušení předčasných voleb, byl podle české veřejnosti fakt, že se strany dlouhodobě nezabývají změnami ústavy, které by podobným situacím zabránily. Téměř dvě třetiny Čechů odsoudily stížnost Miloše Melčáka k Ústavnímu soudu, vyplývá z průzkumu společnosti Factum Invenio.

Lidé nevnímali "ústavní krizi" jako vyústění pouze jedné příčiny, ale spíše jako kombinaci více faktorů s přibližně stejnou závažností, informuje Factum Invenio. Podle 42 procent respondentů pramenila krize z neschopnosti politických stran shodnout se na reformě Ústavy, která by takové situace vyloučila.

Stížnost Miloše Melčáka k Ústavnímu soudu proti způsobu, jakým zákonodárci vyhlásili předčasné volby, i rozhodnutí soudu se stížností zabývat vnímá jako závažnou příčinu 37 procent Čechů. Za důsledek schválení zákona o zkrácení volebního období považuje krizi čtvrtina lidí.

Průzkum Factum Invenio: Které události přispěly k takzvané

Rozdíly mezi voliči jednotlivých stran byly minimální, mezi lidmi staršími 60 let výrazně (u 68 procent) převládal názor, že příčinou je neschopnost politických stran shodnout se na reformě Ústavy. Málo informovaní lidé častěji nebyli schopni posoudit, která z příčin má větší váhu.

Z průzkumu také vyplynulo, že téměř dvě třetiny Čechů (63 procent) odsoudily stížnost Miloše Melčáka k Ústavnímu soudu. Přibližně polovině lidí (55 procent) se nelíbilo rozhodnutí Ústavního soudu zabývat se touto stížností a "zmrazit" tím předčasné volby. I se zákonem o zkrácení volebního období lidé podle Factum Invenio spíše nesouhlasili.

Průzkum Factum Invenio: jak vnímají Češi události, které přispěly k takzvané

Snaze politiků o rychlou změnu Ústavy tak, aby předčasné volby mohly proběhnout co nejdříve, byli lidé spíše nakloněni. Souhlasilo s ní 45 procent lidí, opak si myslelo 39 procent.

Agentura uvedla, že ačkoli na otázky odpovídali jen ti, kteří se o politickou krizi zajímali, jen pětina Čechů dokázala jednotlivé události posoudit.

Průzkum probíhal v polovině září na reprezentativním vzorku české populace starší 15 let. Výzkumu se účastnilo 1 023 respondentů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video