Během lednového sociologického šetření se CVVM zaměřilo na několik otázek souvisejících s uprchlickou krizí, přičemž se jednalo především o otázku přijímání uprchlíků z válečných zón.
Pokud jde o válečné uprchlíky, 65 procent české populace odmítá jejich jakékoli přijímání. Necelá třetina je pak ochotna tyto lidi přijmout do doby, než budou schopni vrátit se zpět. Jen 3 procenta obyvatel pak je pro jejich trvalé usídlení v Čechách.
Oproti podobnému šetření ze září výrazně vzrostl počet lidí, kteří přijímání běženců odmítají. Konkrétně se jedná o rozdíl ve výši patnácti procent. Podíl občanů, kteří jsou ochotni uprchlíky přijímat, oproti záři naopak o třináct procentních bodů poklesl, uvádí CVVM.
Z průzkumu také vyplývá, že poněkud vstřícnější k přijímání běženců z válečných oblastí jsou převážně lidé inklinující ke středopravé politice.
Výrazně nižší nevoli s přijímáním běženců z válečných oblastí můžeme vidět jak v Polsku (53 procent občanů), tak také v Maďarsku (32 procent občanů).
Uprchlíci jsou hrozba
Samotný průzkum se také zaměřil na otázku nakolik občané vnímají uprchlickou vlnu jako bezpečnostní riziko. Z výsledku vyplývá, že 81 procent respondentů shledává uprchlickou krizi bezpečnostním rizikem vzhledem k České republice, 91 procent vzhledem k Evropské unii a 83 procent v globálním měřítku.
V tomto ohledu je však postoj české veřejnosti poměrně konstantní. Výsledky podobného průzkumu z prosince loňského roku byly prakticky totožné.
Enormní je také zájem společnosti o tuto problematiku. Z průzkumu vyplývá, že se o aktuální vývoj uprchlické krize zajímá celých 78 procent respondentů. Pro srovnání, o dění na Ukrajině v současné době projevuje zájem 43 procent Čechů.
Graf ukazující postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků z válečných zón v průběhu posledních pěti měsíců.
