NKÚ v tiskové zprávě uvedl, že chyby se staly v letech 2007 až 2011 při čerpání peněz z Integrovaného operačního programu.
Úřad se zaměřil na oblast Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví - peníze odtud slouží zejména k obnově a využití památek UNESCO a národních kulturních památek. Kontroloři prověřili dotace za 980,6 milionu korun u 12 příjemců. V osmi případech našli porušení zákona o veřejných zakázkách.
"Kontrole NKÚ byly podrobeny veškeré procesy, které se v rámci realizace projektů uskutečňují. Uváděné nedostatky představují pouze zlomek všech kontrolovaných postupů," poznamenalo ve svém stanovisku ministerstvo kultury.
Dodalo, že všech uváděných zjištění si je vědomo a průběžně pracuje na jejich eliminaci.
Například římskokatolická farnost Velehrad podle NKÚ u jedné zakázky nejenže nevyřadila nabídku, která nesplňovala požadavek zadavatele, ale dokonce ji vybrala jako vítěznou.
K porušení zákona o veřejných zakázkách u tohoto projektu došlo podle ministerstva kultury v roce 2010.
"Poskytovatel dotace v rámci vlastních kontrol pochybení neodhalil, avšak zdůrazňujeme, že odpovědnost za dodržování zákona o veřejných zakázkách nese vždy zadavatel," doplnilo ministerstvo s tím, že na základě zjištění NKÚ byl jednak předán podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a současně oznámeno příslušnému finančnímu úřadu podezření na porušení rozpočtové kázně.
Kultura může přijít o dotace
"(Kontroloři) konstatovali také, že příjemci Dolní oblast Vítkovice byly neoprávněně proplaceny dotace za téměř 1,5 milionu korun. A to za práce a dodávky, které neodpovídaly smlouvám a fakturám. Šest příjemců dotací mělo chyby v účetnictví," píše NKÚ.
V případě Vítkovic byly podle ministerstva kultury služby a dodávky fakturovány a proplaceny podle uzavřených smluv. "To, zda odpovídá fakturovaná služba či dodávka nemůže být kontrolováno na místě při každé předložené faktuře k proplacení. Navíc u faktur s takovým množstvím položek, jako jsou faktury stavební, není možné kontrolovat každou položku. Při fyzické kontrole na místě je skutečnost kontrolována pouze namátkově na vzorku uskutečněných operací," vysvětlil resort kultury.
Ten podle NKÚ podpořil projekty, u kterých odborné posudky varovaly před rizikem zakázané veřejné podpory. U Evropské komise si také neověřilo, že na tyto věci skutečně lze evropskou dotaci použít. "Resort tak riskuje v krajním případě i ztrátu významné části poskytnutých prostředků," poznamenal NKÚ.
Z dotací se mohly opravovat i sousední objekty, hájí se ministerstva
Ministerstvo kultury - se souhlasem ministerstva pro místní rozvoj - podle úřadu neoprávněně uhradilo 185,4 milionu, když poskytlo peníze i na opravu nemovitostí, které nebyly na seznamu UNESCO a nebyly ani národní kulturní památkou. Šlo třeba o bývalou sýpku a konírnu ve Velehradě a o objekty bývalého jezuitského semináře a koleje v Jindřichově Hradci.
Ministerstvo pro místní rozvoj, jako řídící orgán tohoto operačního programu nesouhlasí s tím, že 185,4 mil. Kč bylo vyplaceno neoprávněně.
"Stěžejním předmětem každého projektu byla renovace památky zapsané na seznamech UNESCO nebo národních kulturních památek. Doplňkově v těchto projektech mohly být poskytnuty prostředky i na opravu jiných nemovitostí za předpokladu, že jejich oprava je nezbytná pro splnění hlavního cíle a účelu projektu ," vysvětlila ředitelka odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková.
"Cílem projektu a potažmo i celého programu není samotná rekonstrukce objektů, ale prostřednictvím vyšší přidané hodnoty jejich oživení a navrácení do života společnosti je nezbytné, aby pro dosažení cílů projektu byly do realizace zahrnuty i objekty mimo národní kulturní památky či památky UNESCO," doplnilo ministerstvo kultury.
V případě Jindřichova Hradce jsou objekty bývalého jezuitského semináře a koleje kulturní památkou a jsou součástí téže městské památkové rezervace a zároveň pro naplnění projektu bylo podle resortu kultury nezbytné, aby tyto objekty byly renovovány.
V případě Velehradu bylo pro realizaci projektu nezbytné podpořit také renovaci bývalé sýpky a konírny, uvedlo ministerstvo kultury. Vzdělávací aktivity v rámci projektu jsou totiž stěžejní převážně ve zmiňovaných objektech a například kvůli počtu účastníků nemohou být umístěny jinam. V úvahu je podle ministerstva kultury nutno vzít také to, že většina objektů projektu je sakrální povahy a není tu možné realizovat některé činnosti.
NKÚ: program neměl nezávislou kontrolu
Úřad kontroloval nejen ministerstvo pro místní rozvoj, které zodpovídá za řízení celého operačního programu, ale právě i ministerstvo kultury, které ve vybrané oblasti zabezpečuje administraci a výběr konkrétních projektů a poskytuje dotace příjemcům.
Podle NKÚ také nebyl zajištěn funkčně nezávislý dohled nad programem.
"Takzvaný pověřený auditní subjekt kontrolující fungování programu byl totiž personálně a částečně i finančně závislý na ministerstvu pro místní rozvoj, které přitom za Integrovaný operační program zodpovídá," dodal NKÚ.
"Pověřený auditní subjekt byl sice začleněný v organizační struktuře ministerstva pro místní rozvoj, nicméně byl přímo podřízen ministrovi pro místní rozvoj a byl na řídícím orgánu Integračního operačního programu zcela nezávislý," poznamenala Jabůrková.
Doplnila, že věcně a metodicky byl pověřený auditní subjekt řízen ministerstvem financí. "Od 1.1.2013 budou všechny pověřené auditní subjekty subjekty zrušeny a za veškerou auditní činnost u operačních programů bude odpovědný Auditní orgán (ministerstvo financí), což je součástí tzv. Akčního plánu dohodnutého letos na jaře s Evropskou komisí," doplnila.
Ministerstvo pro místní rozvoj podle kontrolorů také nestanovilo všechny potřebné monitorovací indikátory, aby podle nich pak dokázalo vyhodnotit, jestli peníze z integrovaného operačního programu nakonec byly utraceny hospodárně, účelně a efektivně.
"Ke sledování plnění cílů jednotlivých oblastí intervencí integrovaného operačního programu z pohledu hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti slouží i jiné nástroje, než monitorovací indikátory, jejichž naplnění bude na úrovni programu vyhodnocováno až na konci roku 2015," podotkla Jabůrková.
Na úrovni projektů k těmto nástrojům, ve kterých je zohledněna efektivnost, hospodárnost a účelnost vynakládaných veřejných prostředků podle ní patří např. nastavení kritérií při hodnocení kvality projektu, kontrola přijatelnosti projektu, analýzy rizik, kontroly na místě, kontroly žádostí o platbu, kontroly výběrových a zadávacích řízení. "Výdaje, které kontrola odhalí jako nezpůsobilé z hlediska hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, jsou kráceny," vysvětlila.
"Kontrolou zjištěná dílčí pochybení u příjemců dotace, zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek, bude řídící orgán Integrovaného operačního programu ve spolupráci s ministerstvem kultury řešit standardními postupy v rámci řešení nesrovnalostí," upozornila Jabůrková. V případě, že podezření potvrdí příslušný finanční úřad, budou přijata opatření k zamezení jejich opakování, doplnila.
