Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dvanáctiletý školák otrávil spolužáky rohypnolem

  18:55
P r a h a - Dvanáctiletý Petr přinutil své spolužáky ze školy v Zárubově ulici napít coca-coly, ve které rozpustil osm tablet Rohypnolu. Šest dětí skončilo v nemocnici. Policie v pátek 2. března případ uzavřela, protože nezletilého Petra nelze trestně stíhat. "To byla opravdu dost mimořádná záležitost. Učitel mi ty děti přivedl, že se nějak motají, tak jsme hned zařídili jejich odvoz do nemocnice," popsala případ ředitelka školy v Zárubově ulici Milada Borovičková.

"Bylo to nebezpečné, osm tablet Rohypnolu je opravdu hodně. Naštěstí zřejmě nebyly dokonale rozpuštěné. Děti byly po vyšetření z nemocnice propuštěny," dodala ředitelka.

Petr dostal trojku z chování a do školy v Zárubově ulici nyní nechodí. Rodiče se jeho narůstající kázeňské problémy pokoušejí řešit tím, že ho svěřili do péče psychologa.
"Ten chlapec nějaké problémy v chování měl, byl zlý na děti, jejich rodiče si nepřáli, aby do té třídy chodil. Nečekala bych ale, že udělá něco takového," řekla ředitelka Borovičková.

Chování dětí na základních školách je v Praze stále horší

Neočekávaně extrémních kázeňských prohřešků se pedagogové od dětí dočkávají stále častěji. Vulgární nadávky, fyzické útoky, tykání, walkmany na uších školáků. A také bitky do krve ve školních šatnách, alkohol, drogy, častá přítomnost policie. I taková je realita, které učitelé pražských škol musí čelit.

"Učitelka na jedné pražské sídlištní škole roznáší opravené písemky. Půlka dětí má na uších walkmany a vůbec ji nevnímá. Najednou se jedna dívka vztyčí a zařve: ty krávo, to už je pátá koule, co si vo sobě myslíš," popisuje Stanislav Bendl z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy jednu z příhod, které vyslechl při svém průzkumu.

Učitel Radek Sárközy považuje za klíč k řešení problému výchovu v rodině.
"Pokud rodiče vštípí svým dětem, že se mají chovat slušně ke svým vrstevníkům i ostatním lidem, nejsou s jejich ratolestmi problémy. Učitelé by měli řešit nekázeň nejen přímo na hodinách, ale i častější spoluprací s rodiči," domnívá se pedagog. "Někteří rodiče jsou však velmi zvláštní. Když jim řeknete, že jejich syn šikanuje spolužáky, odvětí vám, že své sestře dělá mnohem horší věci, že je v pubertě a že na něj nestačí," dodává Radek Sárközy.

Stanislav Bendl se otázkou nekázně českých školáků zabývá už několik let a tvrdí, že problém narůstá. "Navíc se objevují některé nové typy kázeňských prohřešků, například kouření marihuany," říká Stanislav Bendl.

První šok z chování dětí v devadesátých letech zažili zejména učitelé - osmašedesátníci, kteří se do škol vraceli po nucené dvacetileté přestávce.
Realita současných, zvláště pražských škol staví učitele před nutnost zvládat situace, které mohli před deseti lety vidět jen ve filmech nebo o nich číst v knihách.

Vzrůstající brutalita školáků zvláště v městských aglomeracích se však dala čekat, ostatně v Americe a západní Evropě se s ní pedagogové vyrovnávají už desítky let.
Učitelé neradi přiznávají, že si nedokážou udržet ve třídě kázeň. Zvláště starší pedagogové říkají, že kázeň dětí se zhoršuje rok od roku. "To už se ovšem tvrdí od antiky. Horší je, že podle výzkumů má problémy s kázní přes sedmdesát procent mladších pedagogů," tvrdí Bendl.

Otázka vzrůstající nekázně školáků rozpoutala před několika týdny bouřlivou diskusi i na internetovém periodiku Česká škola. Vyplývá z ní mimo jiné i to, že někteří pedagogové trvalý boj s neukázněnými žáky raději vzdávají.
"Mám řadu mladých kamarádů, exučitelů, kteří teror žáků prostě nevydrželi. A to jsme všichni měli několik let praxe," říká osmadvacetiletý učitel Milan.
Mnozí mladí  učitelé si také stěžují, že je na zvládání nekázně na školách nepřipravila pedagogická fakulta. Podle jednoho výzkumu to uvádí více než sedmdesát procent začínajících kantorů.

To, že kázeňské problémy kladou vzrůstající nároky na připravenost pedagogů, potvrzuje i učitel Oldřich Suchoradský. "Každý projev žáka vnímáme jako útok na svoji autoritu, přitom jde třeba o pouhou zvídavost a zájem o to, co říkáme. Chybí nám tolerance a schopnost vcítit se do problémů mladého člověka. Neumíme mu naslouchat a rádi vynášíme ukvapené a často nesprávné soudy v situacích, kdy bychom měli osvědčit trpělivost a takt."

K řešení kázeňských problémů ve třídě si každý učitel hledá svoji vlastní cestu. Odborníci se shodují v tom, že děti respektují osobnost učitele, který je přísný, avšak svoji autoritu si vydobyl přirozeně, nenásilně. "I ti největší rebelanti a grázlíci jsou schopni a ochotni přijmout výhrady, uznat autoritu, ctít daná pravidla. Ale jen v tom případě, že se jim postaví člověk, který sám vyžadované normy ctí a dodržuje," potvrzuje učitel Oldřich Suchoradský.

"Poznat dítě i jeho zázemí, pochopit je, zkusit je zaujmout, zaměstnat," pokouší se Stanislav Bendl odpovědět na otázku, jak předejít kázeňským excesům školáků. "Často se mluví o integraci, v praxi se ovšem v mnoha případech jen dají dohromady problémové děti a dál se s nimi nijak nepracuje. Část odborníků i na pedagogických fakultách by byla ochotná v určitých velmi výjimečných případech tolerovat bezprostřední fyzický zásah. Sami rodiče často učitelům říkají: jen mu jednu přišijte. Učitel si však něco takového dovolit nemůže. Alespoň ne před svědky, takže to někdy řeší za zavřenými dveřmi kabinetu," říká Bendl.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.