Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stíhačky NATO startovaly dvacetkrát k ruským letounům nad Baltem

  20:48aktualizováno  20:48
Neobyčejnou aktivitu ruského letectva zaznamenaly v uplynulých dnech pohotovostní stíhačky NATO chránící vzdušný prostor nad trojlístkem pobaltských republik. Během jediného týdne měli letci hned dvacet ostrých startů k ruským letounům, které nekomunikovaly nebo měly vypnuté automatické odpovídače.

Německý Eurofighter Typhoon doprovází ruskou přepadovou stíhačku Su-27 nad Pobaltím | foto: Luftwaffe

O nezvyklém pohybu ruských letounů, souvisejícím s vojenskými manévry v ruské exklávě Kaliningradu, informovalo litevské ministerstvo obrany.

Ochranu vzdušného prostoru nad pobaltskými republikami, které nemají vlastní stíhací letectvo, nyní zajišťují z estonské základny Amari němečtí letci se stroji Eurofighter Typhoon a z litevské základny Šiauliai francouzští stíhači s letouny Mirage.

160 ostrých

Pohotovostní letouny NATO musely loni startovat k nekomunikujícím ruských vojenským strojům nad Baltem ve 160 případech. O rok dříve, kdy se vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem kvůli anexi Krymu a situaci na Ukrajině vyostřily, to bylo 140 ostrých startů. A rok předtím přitom pouhých 47.

Ruské vojenské stroje nejčastěji míří z Ruska do exklávy Kaliningradu nebo nazpět. V oblasti se ale také nově objevují početné formace bojových strojů nebo strategických bombardérů. Ruské stroje také několikrát vnikly nad území neutrálního Finska a Švédska.

V roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů. To bylo však stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala.

Hned 4. října startovali ke špionážnímu a průzkumnému letounu Il-20, který mířil mezinárodním vzdušným koridorem nad Baltským mořem z Ruska do Kaliningradu. Stroj sice letěl podle letového plánu a komunikoval s řízením letového provozu, ale neměl zapnutý automatický odpovídač.

Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytující základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce. Když je však transpondér vypnutý, středisko řízení letového provozu takový letoun bez identifikace označuje za neznámý cíl a startují k němu pohotovostní stíhačky.

Druhý den stejný typ ruského letounu určeného pro radioelektronický průzkum mířil opačným směrem. Tentokrát neměl ani letový plán, nekomunikoval a odpovídač byl opět vypnutý.

Opravdu rušné však byly dva následující dny. Ve čtvrtek 6. října musely alianční stíhačky do vzduchu hned desetkrát. Z toho osmkrát k ruskému přepadovému stíhači Su-27, který bez letového plánu, komunikace a zapnutého odpovídače se pokaždé na trase z Ruska přiblížil ke vzdušnému prostoru Pobaltí, aby se po chvíli zase vrátil zpět.

Další ostrý start pak následoval k transportnímu letounu An-26, který letěl podle předem podaného plánu, komunikoval s dispečery, ale měl vypnutý transpondér. Poslední poplach toho dne se pak rozezněl opět kvůli ruské stíhačce Su-27, která bez plánu, komunikace a odpovídače vystartovala s Kaliningradu a po chvíli se zase vrátila.

V pátek 7. října pak byl scénář podobný a piloti museli do vzduchu sedmkrát. K transportnímu An-26, špionážnímu Il-20 a nákladnímu An-12. Třikrát pak k letounům Su-27, které vystartovaly z Kaliningradu a zase se vrátily zpět. Podobně pak také v jednom případě k stíhacímu bombardéru Su-24. V sobotu 8. října zalarmoval pohotovostní letouny opět nákladní stroj An-12 mířící z Kaliningradu do Ruska.

K mimořádné aktivitě ruského letectva je nutné připočíst také incident, při kterém podle generálního štábu estonské armády narušil v noci na pátek 7. října ruský letoun Su-27 estonský vzdušný prostor. Podle estonských úřadů letos už popáté. Moskva ale narušení cizího vzdušného prostoru popřela.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.