Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: AP

První trest svého druhu. Hacker dostal 20 let za donášení džihádistům

  • 33
Kosovský hacker Ardit Ferizi už ví, nakolik Američané „ocenili“ jeho donášení teroristům ze samozvaného Islámského státu. Za to, že džihádistům předal jména, hesla či telefonní čísla amerických vojáků či vládních zaměstnanců, dostal u soudu ve Virginii dvacetiletý trest.

Ardit Ferizi má nyní v americkém vězení strávit prakticky stejnou dobu, jakou dosud žil na svobodě. Až ho v 41 letech pustí na svobodu, vyhostí ho a dostane zákaz vstupu na americké území, poznamenal server BBC News.

Věc má ale i hlubší rozměr než příběh jednadvacetiletého Kosovana s internetovou přezdívkou Th3Dir3ctorY, kterého loni v říjnu zadrželi v Malajsii, v lednu ho vydali do Spojených států, a který se před soudem přiznal.

Byl to vůbec první případ, v němž americká vláda obvinila konkrétního jedince z terorismu v kyberprostoru. Dvacetiletý trest je podle BBC nejvyšší možný, v minulosti se nicméně uvádělo, že Ferizimu hrozí až 35 let za mřížemi.

John Carlin z týmu žalobců po vynesení rozsudku uvedl, že čin představoval „zcela skutečnou a vážnou hrozbu národní bezpečnosti Spojených států“.

Data 1 350 lidí a ukázka vzorce, jakým džihádisté šíří strach

Ferizi předal džihádistovi Džunaídu Husajnovi, s nímž navázal spolupráci kolem dubna 2015, osobní data zhruba 1 350 amerických vojáků a vládních zaměstnanců. Přitom podle ministerstva spravedlnosti věděl, že skupina může data využít k útokům na konkrétní jedince. Ferizi sdělil konkrétní jména, e-mailové adresy, hesla, místa výskytu i telefonní čísla.

Husajn si neopomněl úspěch náležitě přivlastnit. „Americká armáda a vláda hacknuty hackerskou divizí Islámského státu!“ hlásal do světa muž, který se mimo jiné zabýval rekrutováním „osamělých vlků“ na Západě. Po zveřejnění Feriziho dat Husajn uvedl, že „chalífovi vojáci brzy udeří Američany v jejich vlastní zemi“.

Úspěšný útok na twitter vojáků

V lednu 2015 se hackerům hlásícím se k samozvanému Islámskému státu podařilo prolomit twitterový účet amerického velitelství pro Blízký východ a střední Asii(Centcom). Podle jednoho z analytiků USA byl jejich úspěch „zahanbující“, ke kriticky důležitým datům, jimiž se islamisté chlubili, se však prý útočníci nedostali (o případu jsme psali zde).

V srpnu 2015 ovšem Američané Džunaída Husajna zabili při leteckém úderu v Sýrii.

Kromě toho, že se Husajn chlubil cizí prací, se také snažil vzbudit dojem zranitelnosti americké vládní infrastruktury. Svá data přitom opíral o prolomení serveru nejmenované maloobchodní sítě a zcizení dat sto tisíce lidí. Z nich patrně Ferizi vybral oněch 1 350 vojáků a vládních zaměstnanců.

Rychle se ovšem objevily pochyby, že zprávy o „hacknutí“ byly zveličené a útočníci ve skutečnosti mohli jen vyfiltrovat data z předešlých útoků nebo je získat z otevřených zdrojů. Jinými slovy, že to byla obvyklá mediální hra teroristů, kteří vydali silné prohlášení, aby se dostali do titulků - protože informace typu „kdo co říká“ se z principu umí rozšířit rychleji a často i mezi více lidí než ověřená zpráva, co se reálně děje.

Útoky bez vazeb na teroristy

Server Infosecinstitute poznamenává, že „terorismus v kyberprostoru“ je ošemetný termín. Záleží, co člověk řadí do jeho definice.

V USA například v roce 2004 soudili (podle známého Patriot Actu) 43letého muže za to, že skrze e-mailovou přílohu úmyslně propašoval do set-top boxů osmnácti lidí kód, který vytáčel tísňovou linku 911. Ve stejném roce dostal osmiletý trest jistý Radžíb K. Mitra za útok na provoz policejních vysílaček ve Wisconsinu. Z pohledu úřadů se dopustil útoku na nouzovou infrastrukturu.

Ani jeden z těchto útoků neměli nicméně vazbu na teroristickou organizaci. Feriziho případ lze číst tak, že ať už data získal odkudkoliv, soud rozhodl, že džihádistům případný útok úmyslně usnadňoval.

I tak, že jeho čin byl možná první svého druhu, ale takřka jistě ne poslední.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video