Dvacáté století je po dlouhé době nejteplejší

- Podle vědeckých poznatků je 20. století nejteplejším za posledních 500 let. Teplota naší planety se od šestnáctého století zvýšila v průměru o 1 °C, na severní polokouli pokračovalo oteplování ještě rychleji, a sice o 1,1 °C v posledních pěti stoletích, v samotném století dvacátém dokonce o celých 0,6°C.
"Dvacáté století bylo nejen obdobím nejteplejším z celé druhé poloviny tohoto tisíciletí, ale i obdobím nejrychleji se měnícím," uvádí ve svém prohlášení Henry Pollack z michiganské univerzity. "Z asi osmdesáti procent je oteplování spojeno s růstem průmyslu," dodává Pollack.

Pollack a jeho kolegové Šao-peng Chuang a Po-Ju Šen (univerzita v Západním Ontariu) analyzovali trendy uplynulých klimatických změn. Využili přitom záznamů o teplotě povrchu Země pořízených na 616 místech planety vyjma Antarktidy.

Popis jejich výzkumu přineslo poslední vydání vědeckého časopisu Nature. Vysoce citlivé teploměry umístěné ve vyvrtaných jámách ukazují změny teplot, jež jsou uchovány v půdě či skále. "Záznamy" z posledního tisíce let se nacházejí v hloubce do pětiset metrů pod povrchem.

"Svrchních 500 metrů je tedy jakýmsi archivem - historickou nahrávkou teplotních změn posledního tisíciletí," říká Pollack. "Jako v každém jiném i v tomto archivu chybí stránky a inkoust je na některých místech nečitelný. Obecně se však dá říci, že vyvrtáte-li na kterémkoli místě na Zemi díru, můžete sledovat teplotní profil a přijít na to, co se dělo v okolí vrtu," dodává.

Pollack a jeho kolegové prověřili data z 358 vrtů po celé zemi a zprůměrováním získaných údajů sestavili obraz klimatu předchozích let.

Tyto poznatky jsou shodné s výsledky zkoumání odlišnými metodami (rozbory ledu, jezerních usazenin či korálové vegetace). "Všechny metody, včetně naší, jednoznačně potvrzují výjimečnost dvacátého století," shrnuje své úvahy Pollack.